Letošní 160. výročí narození autora Broučků Jana Karafiáta 4. 1. 2006 připomněl v Zpravodaji Šrámkovy Sobotky č. 6/2005 Josef Pavlík.
Vztah Petra Bezruče k Lužickým Srbům objasnil Petr Kaleta ve Vlastivědných listech Slezska a severní Moravy č. 2/2005.
Průkopnický význam antologie poúnorové exilové poezie Neviditelný domov (ed. Petr Demetz, Paříž, Editions Sokolova [1954]), v níž vedle Pavla Blatného, Pavla Javora, Ivana Jelínka, Zdeňka Lederera a Františka Listopada publikovali básně například esejista František Kovárna, publicista Jaroslav Dresler, loni zesnulý literární vědec Karel Brušák, divadelní kritik Jiří Kárnet a literární lexikografií dosud neodhalený Junius (Austrálie), vyzdvihl Jan Šícha v Literárních novinách č. 51/2005.
Na poslední měsíce exilového Svědectví a život Jiřího Koláře v Paříži se Jaroslava Formánka dotazoval v Revolver Revui č. 61 (prosinec 2005) Michael Špirit.
Synchron se nazývá čtvrtým rokem vycházející zpravodaj Českého filmového a televizního svazu FiTes. V čísle 5/2005 pogratuloval Vladimír Bystrov k devadesátinám hudebnímu kritikovi a legendárnímu filmovému pracovníkoviVladimíru Borovi, narozenému 25. 11. 1915 v Praze, synovi režiséra Jana Bora (1886–1943) a bratrovi rovněž divadelního režiséra (a ředitele) Jana Strejčka (1920––2004).
Kvality už třetího „memoárománu“ Pavla Kohouta s názvem To byl můj život?? (Paseka 2005) ocenil Richard Erml v Divadelních novinách č. 21/2005.
Na ojedinělost knihy Františka X. Halase Fenomén Vatikán (Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2004) – „neexistuje dosud ve světové literatuře kniha, která by pojala, obsáhla, vyložila a představila Vatikán tak, jak je to provedeno v Halasově knize“ – upozornil v Listech č. 6/2005 Karel Skalický.
Odborníka na hospody Karla Altmana, autora knih Zlatá doba štamgastů pražských hospod (Host, Brno 2003) a Krčemné Brno (Doplněk, Brno 1993), představil Luděk Janda ve vstupním článku kulturního magazínu Uni č. 12/2005.
Poslední rozhovor s knihovníkem a editorem Ivem Markvartem (1956–2005), „apokalyptikem, ale plným naděje“, otiskl Respekt č. 51/2005.
František Knopp
Velká Británie
Poslední loňské číslo britského časopisu Sight & Sound, který vydává British film institute, je věnováno scenáristice. Vedle profilu zapomenutého scenáristy osmi Hitchcockových němých filmů Eliota Stannarda, který je též autorem scenáristického manuálu, najdeme v čísle reportáž z návštěvy u Jeana-Clauda Carrièra, který právě s Milošem Formanem pracuje na filmu Goya’s Ghost. Hlavní materiál je však věnován scenáristovi a díky filmu Kiss Kiss Bang Bang i režisérovi Shane Blackovi, který stojí v pozadí prvních dvou filmů série Smrtonosná zbraň nebo Poslední skaut. Na otázku, proč se vedle napsání scénáře chopil i funkce režiséra, odpovídá: „Nejtěžší je napsat scénář... to ostatní je už jen zábava, vypadá to, že jsem se chtěl pobavit.“ Hodně prostoru tu dostal film Stoned režiséra Stephena Wooleyho, který se s odkazem na Rolling Stones snaží zachytit atmosféru sedmdesátých let minulého století. Najdeme zde také delší články o filmech Bee Season autorské dvojice Scott McGehee a David Siegel nebo o novém filmu Kanaďana Atoma Egoyana Where the Truth Lies. Herecký profil je tentokrát věnovaný herečce Julie Christieové, která se stala symbolem ženské krásy let šedesátých. Sama o sobě však říká: „Mnoho dívek vypadalo jako já, stejně se oblékalo a přemýšlelo jako já. Kdybych měla být typickou dívkou roku 1966, byla jsem jen jednou z mnoha.“ Filmem měsíce v recenzní části časopisu se stal povídkový snímek Tickets, odehrávající se ve vlaku. Podíleli se na něm Íránec Abbas Kiarostami, Brit Ken Loach a Ital Ermanno Olmi. České čtenáře jistě potěší nadpis recenze, Closely observed train, což je odkaz na anglický překlad názvu filmu Ostře sledované vlaky. Rubrika recenzí na DVD je opět plná filmů, o kterých si u nás můžeme nechat jen zdát. Alespoň že se z jednoho z inzerátů dozvíme, že v Anglii už o tom možná vědí, protože tu právě vyšel Czech dream.
Jiří G. Růžička