V noci z úterý na středu
se oběsil v parku na Židovských pecích
na Žižkově
závozník Untermüller
od nás z práce
V kapse měl papír
s větou „Sbohem lásko“
Oběsil se kvůli krásné cikánce
která ho opustila
Ty nejsi cikánka
ale jsi krásná
a já visím vedle Untermüllera
na stejné větvi
Visím tam jen v duchu
(samozřejmě)
kde bych sebral odvahu závozníka Untermüllera
Nesebral jsem ani odvahu
nechat si v kapse papír s větou
„Sbohem lásko“
Sebral jsem jen odvahu
proměnit se
v déšť se sněhem
který umývá mrtvou tvář
a ryšavé vousy závozníka Untermüllera
Sebral jsem odvahu
napsat tuto báseň
a proměnit se v hada
s očima podivného pralesa
z bílého chleba