Z nádraží pěšky v noci
(ušetřím stovku za taxík). Hodinka
ostré chůze. Je tma a trochu to
klouže.
Za Kladnem
silnice – úvoz, les.
Stromy ukazují směr
a hvězdy mžikají
o trochu blíže.
Vždy když tudy jdu
kolem půl jedné už 14. března
2005, mám Kassiopeu
před sebou – na ose průseku
silnice podstatné části
cesty. A kolmo nad hlavou
Velký vůz.
Ani už nevím, kdy jsem zpomalil.
V zatáčkách za lesem?
(Chybí mi chůze v bezsloví.)
Nebe se kroutí
a nejjasnější objekt
široko daleko
je Vinařická věznice
na obzoru.
Září víc než Pražský hrad.
Zaštěká pes,
pak psi,
a jsem doma.