ISSN 1803-6635

hledat

přihlášení

anketa

Památkově chráněné domy, které jejich majitel nechává záměrně chátrat, by měly být:

celkem hlasů: 68

Viděl jsem příliš mnoho Tvorbu mladého polského umělce Mateusze Sadowského charakterizuje napětí mezi smyslovým zážitkem a intelektuální konstrukcí. Sadowski vnímá svět jako síť, nikoliv ve smyslu technologie, ale života a přírody. Nachází spojení mezi věcmi, sekvence obrazů... další tipy
Nový snímek Paula Thomase Andersona s názvem The Master bude mít premiéru 12. října... více Čert vem Ratha, hokej i záhadného tvora, natočeného v blízkosti podmořského ropného vrtu nedaloko Britských ostrovů (on už se o něj král rybářů Jakub Vágner postará)... více Modeselektor + Thom Yorke: This... více Nejmladší generace amerického rapu si svojí cestu razí skrze mixtapy... více Poslechněte si pilotní singl The Full Retard nové desky Cancer for Cure veterána brooklynské rapové scény EL-Pho... více
úvod > archiv > 2006 >  č. 49 > Kterak se stát známým

Kterak se stát známým

Milan Kruml

Existuje řada způsobů, jak vyniknout, jak se odpoutat od šedi, v níž se pohybujeme my nemedializovaní lidé. Záleží na nátuře, žaludku a také na situaci. A ta se zdá být v současnosti pro tento účel velmi příhodná.

Základní chybou, kterou zájemci o medializaci dokáže vysvětlit i začínající novinář, je snažit se vyniknout vlastní pílí, znalostmi či hrdinským činem. Píle bývá oceněna, pokud vůbec, až ve chvíli, kdy je jasné, že je soustavná, a nikoli pouze účelová. Pilní lidé jsou potřební, leč pro média nezajímaví. Hrdinský čin už je jiné kafe, ale kolik z nás má to štěstí, že se mu nabídne situace, v níž by jej mohl vykonat?

Je třeba hledat lehčí cesty. Například vyniknout v něčem, co se sice pohybuje více méně za hranicí zákona, ale dá se předpokládat, že spoluobčané budou spíše pobaveni než rozhořčeni. V Česku je takovým „kavalírským“ přečinem kupříkladu alkohol za volantem.

Kdo nevěří, ať si v tisku vyhledá informace o muži, který drží rekord v naměřeném množství alkoholu v krvi. Stal se hrdinou novinových i časopiseckých článků, ba i televize si jej všimla. Stejně tak opilec, který ohrožoval na toaletě svou ženu motorovou pilou. Nakonec jí nic neudělal, jen přeřízl kalhotky. Není to na článek, rovnající se svou velikostí materiálu o důchodové reformě? Samozřejmě že je.

Ovšem existuje i další způsob, hojně používaný zejména v politických kruzích. Jen je třeba říci něco zvláště hloupého či vulgárního, a publicita je zajištěna.

Dobrý způsob, jak zaujmout v množství vyřčených jalových slov a vět je také eufemistické označování věcí, svou podstatou zcela zjevných, zamlženými či zavádějícími termíny. Tak se u nás například ze zlodějů a korupčníků stali šibalové.

Zřejmě nejlepším čerstvým příkladem je člen děčínské ODS Milan Franc. Před kongresem této strany jej širší veřejnost stěží znala - což však dokázala změnit jeho jediná věta. Základní idea jeho projevu nebyla ani objevná, ani nová a před ním i po něm ji vyslovila řada jiných delegátů. Měli smůlu - vyjadřovali se slušně. Proto je autor oné věty dnes mediálně hýčkanou osobou, politickou celebritou, jejíž názor má pro novináře svou váhu.

Nic nového to není - stačí se poučit z klasiky. Již Jaroslav Hašek kdysi totiž napsal: „Řekl ,hovno’, chtěje se tak vmísit do diskuse.”