ISSN 1803-6635

hledat

přihlášení

anketa

Památkově chráněné domy, které jejich majitel nechává záměrně chátrat, by měly být:

celkem hlasů: 69

Viděl jsem příliš mnoho Tvorbu mladého polského umělce Mateusze Sadowského charakterizuje napětí mezi smyslovým zážitkem a intelektuální konstrukcí. Sadowski vnímá svět jako síť, nikoliv ve smyslu technologie, ale života a přírody. Nachází spojení mezi věcmi, sekvence obrazů... další tipy
Nový snímek Paula Thomase Andersona s názvem The Master bude mít premiéru 12. října... více Čert vem Ratha, hokej i záhadného tvora, natočeného v blízkosti podmořského ropného vrtu nedaloko Britských ostrovů (on už se o něj král rybářů Jakub Vágner postará)... více Modeselektor + Thom Yorke: This... více Nejmladší generace amerického rapu si svojí cestu razí skrze mixtapy... více Poslechněte si pilotní singl The Full Retard nové desky Cancer for Cure veterána brooklynské rapové scény EL-Pho... více
úvod > archiv > 2006 >  č. 50 > Na pokraji klidu nebo pov...

Na pokraji klidu nebo povstání

Eva Malířová

Mexiko prožívá bouřlivý konec roku. Charakterizuje ho mimo jiné sedmnáct mrtvých při nepokojích, na dvě stě uvězněných a dva prezidenti. V jižním státě Oaxaca je nevyhlášený výjimečný stav, v němž mnozí vidí možnou předzvěst občanské války.

Oficiální prezident Felipe Calderón nastoupil prvního prosince za zvýšených bezpečnostních opatření do úřadu. Odstupující Vicente Fox mu přenechal neklidem zmítanou zemi. Už od jara je Mexiko svědkem projevů nespokojenosti s politickou situací. Období před červencovými volbami pak atmosféru ještě více napjalo. Po květnovém zásahu tří tisíc policistů proti obyvatelům městečka San Salvador Atenco v blízkosti hlavního města se začaly konat solidární akce na podporu obyvatel a za propuštění vězňů. Pak zahájili stávku za zvýšení platů učitelé v Oaxace, jednom ze tří nejchudších mexických států s vysokým procentem indiánské populace. Po třech týdnech byl proti 40 000 stávkujícím proveden zbytečně násilný policejní zákrok, který přinesl 92 zraněných. To jen posílilo nespokojenost a dva dny poté se pochodu za odvolání oaxackého guvernéra Ulise Ruize Ortize z konzervativní Revolučně institucionální strany (PRI) účastnilo na tři sta tisíc občanů. V návaznosti na to vzniklo Lidové shromáždění státu Oaxaca (Asamblea Popular de Oaxaca, APPO) sdružující nyní 260 zástupců hnutí, organizací a obecních rad. Po pěti měsících učitelské stávky podporované APPO byly do Oaxaky vyslány čtyři tisíce příslušníků ozbrojených složek a následné střety si v době mezi 27. listopadem a 2. prosincem vyžádaly šest životů, mezi nimi i amerického novináře Bradleyho Willa.

 

Dva prezidenti

Na klidu Mexiku nepřidaly ani výsledky voleb z druhého července, z nichž vyšel vítězně Felipe Calderón, kandidát za Stranu národní akce (PAN). Zvítězil nad favorizovaným Lópezem Obradorem ze středolevé Strany demokratické revoluce (PRD) s náskokem necelých 234 tisíc hlasů, což ve stomilionovém Mexiku odpovídá 0,56 procenta. Vznikly přitom pochybnosti o legálním průběhu voleb a Obradorovi zastánci požadovali přepočítání hlasů. Když pak Federální volební institut potvrdil Calderonóvo vítězství, aniž by přepočítal všechny lístky, stál už Obrador v čele manifestací. Převzal tak způsob vystupování vlastní dosud spíše mexickým sociálním hnutím. Na šestnácté září svolal „národně demokratickou úmluvu“. Na náměstí Zócalo v hlavním městě federace se shromáždilo přes milion delegátů. „Rozdali lístečky, na kterých stálo: Souhlasíš, aby byl AMLO zvolen prezidentem? Ale nakonec ho potvrdili skandováním jako „legitimního prezidenta Mexika“,“ popisuje Petra Ježková, která byla na Zócalu přítomna. V dalších dnech byla vytvořena alternativní vláda. A 20. listopadu se Andrés Manuel López Obrador ujal úřadu „legitimního prezidenta“, o němž tvrdí, že nemá jen symbolický význam.

Tentýž den se konala generální stávka za odstoupení guvernéra, stažení ozbrojených složek a propuštění vězňů. Stávku vyhlásilo indiánské hnutí Zapatova armáda národního osvobození.

Pět dnů před Calderónovou inaugurací došlo k dosud největšímu střetu mezi policií a APPO. Bylo zadrženo141 osob, které převezli do vzdálených států Nayarit a Tamaulipas. Den předtím podalo APPO státní prokuratuře oznámení na nyní již bývalého prezidenta Foxe, jeho předsedu vlády Carlose Abascala a oaxackého guvernéra za trestný čin genocidy, násilné mizení osob a porušování lidských práv. Podle odhadů mexických nevládních organizací (citovaných deníkem La Jordana) má nyní Mexiko 400 politických vězňů. „Bez vyhlášení vládne od 25. listopadu v Oaxace výjimečný stav, jsou tu omezovány svobody. Lidé se bojí vycházet z domu z obavy, že budou zatčení pro podezření ze sympatií k APPO,“ popisuje situaci kněz Romualdo Maryrén, představitel komise oaxacké diecéze pro spravedlnost a mír.

APPO už žádala OSN o prošetření událostí v Oaxace a předložila oznámení o 17 mrtvých, 70 pohřešovaných a sexuálním obtěžování žen ze strany policistů. Podle slov Paula Hoeffela, ředitele informačního centra OSN v Mexiku, je OSN ochotna pomoci při zprostředkování řešení, ovšem musí o to být oficiálně požádána federální vládou.

„Jsme v předvečer povstání nebo občanské války,“ prohlásil 23. listopadu subcomandante Marcos, mluvčí zapatistů, „jestli se nepodaří vytvořit síť vzájemné podpory, dojde ke spontánním povstáním, při nichž bude každý hledět jen na svůj osobní zájem.“ Jeho pohled ale nesdílejí velká média. Ta naopak přesvědčují, že se v Mexiku vše vrací k normálu. Jejich schopnost předvídání otestuje nejbližší budoucnost. Na neděli 10. prosince svolala APPO již osmý velký pochod za odchod guvernéra, vyšetření zločinů, stažení policejních složek a propuštění vězňů. EZLN zase vyzvala k dalším akcím solidarity dvacátého druhého prosince.

Autorka vystudovala český jazyk a žurnalistiku na FSS MU, nyní studuje hispanistiku na FF MU.