Vlastimil Ježek, ředitel Národní knihovny

Podle mne by prezident vůbec být neměl a měla by se sdružit role prezidenta a předsedy vlády, což se ale asi nikdy nestane. Já mám rád americký volební systém, a jestli se to jmenuje prezident nebo předseda vlády, je mi jedno. Už teď se děsím toho, jak se z volby stane trapný stranický boj o to, kdo tam bude, a hlavně kdo tam nebude. Když si vzpomenu, co se dělo kolem minulé volby prezidenta, tak myslím, že to bude odporné. Nemohu si pomoci, ale já nevidím jiný důvod existence funkce prezidenta, než že to je přechodový článek mezi monarchií a demokracií. Aby lidé měli dojem, že se k někomu můžeme vztahovat – ale žádné pravomoci vlastně nemá. Je to komplikace navíc. Nicméně, jakkoliv nepatřím do fanklubu Václava Klause, tak vnímám jeho schopnosti a myslím si, že to ustojí.

Jiří Kovtun, spisovatel a historik

Před poslední prezidentskou volbou byl v diskusi jako možný kandidát profesor Josef Jařab. Myslel jsem si tehdy a myslím si i dnes, že člověk jeho druhu by byl dobře na místě ve funkci prezidenta. Univerzita je malou republikou a tomu, kdo byl úspěšný v čele vysoké školy, můžeme přiřknout dobrou šanci, že bude úspěšný i v čele státu. Josef Jařab se nejdříve osvědčil jako univerzitní rektor a potom jako senátor. Lidé jako on zvolili správný postup. Cesta z kultury do světa politiky, jak ukazuje příklad prezidenta Havla, slibuje dobré výsledky. Nejsem si jist, že se dá totéž říci o cestě politika do světa vědy a umění.

Xavier Baumaxa, hudebník

Mými favority jsou lidé, kteří by tu funkci kvůli zbylé sběři v politice nikdy nepřijali, aby se s podobnými troskami nemuseli stýkat, navíc jsou to neloktaři, takže jde pouze o zbožné přání: Zdeněk Mahler, Zdeněk Svěrák, Marek Eben... a pochopitelně Václav Zahradník!