Kdo nám brání vědět

Zrození hnutí proti politice v oblasti duševního vlastnictví

Již dva týdny před červnovým summitem G8 publikovalo několik německých organizací a aktivistů Prohlášení občanské společnosti „Za lepší rozvoj a spravedlivý přístup k vědění ve všech jeho formách“. V souvislosti se schůzkou světových státníků upozorňovali signatáři této výzvy na význam intelektuálního vlastnictví a vystoupili proti prosazování výhradních práv v hospodářství založeném na znalostech.

Znepokojivý je podle stoupenců této iniciativy celosvětový vývoj v oblasti prosazování patentů a práv na intelektuální vlastnictví. Toto téma se přitom objevuje při setkáních G8 od roku 2005. Německo se během svého předsednictví v EU rozhodlo tuto agendu prosazovat ještě s větším důrazem. Soustřeďuje se především na dvě hlavní témata: lepší koordinaci v boji proti zboží s padělanými světovými značkami a prosazování práv duševního vlastnictví v zemích světového Jihu. Za hlavní důvody tohoto důrazu byla přitom označována skutečnost, že padělané zboží z Jihu způsobuje milionové ztráty německému průmyslu i hospodářství dalších rozvinutých zemí a také riziko, které je spojeno s rostoucí spotřebou falšovaných léků.

Především druhý argument je ale při pohledu na situaci v rozvojových zemích mimořádně cynický. „Nebezpečné“ falšované léky pro obyvatele těchto zemí často představují jedinou možnost, jak se dostat vůbec k nějakým léčivům. Prostě proto, že pro většinu z nich nejsou kvůli patentovým monopolům cenově dostupné přípravky, které prodávají velké světové farmaceutické firmy.

Zmíněné prohlášení kromě obecného úvodu zmiňuje ještě další problémy, které jsou spojeny se současnou politikou vyspělého světa v oblasti ochrany duševního vlastnictví. Týkají se patentování zemědělských plodin, softwaru, nakládání s digitálními právy a patenty v oblasti vědy. Ve všech těchto oblastech jsme svědky velkých potíží, do kterých současná právní úprava i politika žene konzumenty i celá hospodářství. Jenže tyto potíže vlády většinou ignorují. Pohled do zákulisí jednání o právech duševního vlastnictví jejich politiku snadno vysvětluje. Velkým společnostem, které tvoří podstatnou část ekonomiky osmi rozvinutých zemí, přináší tvrdý postoj k celosvětovému uplatňování práv duševního vlastnictví velké zisky. Většinu patentových práv totiž dnes vlastní firmy ve Spojených státech, Japonsku a Německu. A tato práva jim účinně pomáhají kontrolovat své pozice na trhu, respektive vyloučit možné konkurenty.

Ostatním zemím i vlastní společnosti na severu však současný systém přináší spíše ztráty. Výzva zmiňuje v této souvislosti například oblast využívání vědeckých poznatků. „Současný systém financování vědy se vyznačuje výzkumem, který je placen z veřejných zdrojů. Jeho výsledky jsou ale privatizovány a monopolizovány: Vydavatelé vědeckých časopisu většinu vědeckých příspěvků označují copyrightem a poznatky získané dotovaným výzkumem v institucích či na univerzitách jsou patentovány.“

Není přitom pravda, že by vůči současnému systému neexistovaly alternativy. To by ale vyžadovalo obrat v dosavadní německé politice. Před schůzkou G8 v Heiligendammu pozvala kancléřka Merkelová hlavy států pěti nově industrializovaných zemí, Brazílie, Číny, Indie, Mexika a Jižní Afriky, k rozhovorům o prosazování práv duševního vlastnictví. Jejím záměrem, který se dal vyčíst z neveřejného vládního dokumentu, bylo přivést tyto země na stranu stoupenců dosavadního uspořádání a přesvědčit je, že mají v situaci, kdy jejich průmysl roste, podobné zájmy. Ale ještě předtím, než se o těchto otázkách začne jednat v rámci OECD (30členné Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj), může ještě dojít k mnoha změnám. Například Světová organizace pro duševní vlastnictví (WIPO) právě zahájila proces takzvané rozvojové agendy, v jehož rámci se již objevily požadavky na to, aby byla problémům spojeným se současnými pravidly věnována větší pozornost.

Výzva nevládních organizací byla zveřejněna 23. května, tedy právě v den, kdy byla v Mnichově zahájena schůzka ministrů států G8, která se měla zabývat právy duševního vlastnictví. Text byl rozeslán zástupcům pěti pozvaných zemí a také předsedající německé vládě. Organizátoři se ale zatím žádné oficiální reakce nedočkali. To není moc překvapivé i vzhledem k malému zájmu klasických médií o toto téma. Iniciativě se nakonec věnovala především internetová média. Malá pozornost médií je však jen jedním z problémů, kterým aktivisté čelí. Zdá se totiž, že v Německu právě vzniká celé hnutí za práva na svobodný přístup k vědění lidstva. Toto hnutí se soustředí na celou škálu problémů a alternativ souvisejících s duševním vlastnictvím a jeho názory jsou zatím velmi roztříštěné. To byl i důvod, proč mnohé organizace souhlasily jen s některými částmi prohlášení.

To se tak dá chápat spíš jako začátek určitého procesu. Z tohoto hlediska je dobré, že se k němu připojilo mnoho organizací s poměrně odlišnými východisky. Prohlášení podepsalo několik národních poboček Pirátské strany, organizace, které se zabývají digitálními právy a internetem (mezi nimi například švýcarská Digitale Allmend nebo německý Chaos Computer Club). Mezi stoupence prohlášení ale například patří i Evropská skupina pro léčbu AIDS, lékaři a německá BUKO Pharma. Ti všichni přinesli do hnutí své znalosti z oblasti přístupu k léčivům. Boj proti patentování zemědělských plodin zase do koalice přivedl rodinné farmáře z Arbeitskreis bäuerliche Landwirtschaft a Seeds Action Network.

Téma intelektuální vlastnictví se na zasedání států G 8 vrátí zase v roce 2009. Nově vznikající hnutí, které se sdružuje kolem prohlášení, má tedy dost času na to, aby na svou stranu získalo veřejné mínění i stoupence z dalších zemí.

Autorka je koordinátorka Netzwerk Freies Wissen.

Přeložil Filip Pospíšil.