ISSN 1803-6635

hledat

přihlášení

anketa

Památkově chráněné domy, které jejich majitel nechává záměrně chátrat, by měly být:

celkem hlasů: 70

Plzeňské diskuse nejen o kultuře Plzeň 2015 a Za Česko kulturní organizují další think tank. Po pražském, který se odehrál ve spolupráci s PWC, se pro změnu uskuteční v plzeňských restauracích. Veřejnost bude mít po přihlášení možnost diskutovat s osobnostmi z Česka, ale i ze zahraničí... další tipy
Nový snímek Paula Thomase Andersona s názvem The Master bude mít premiéru 12. října... více Čert vem Ratha, hokej i záhadného tvora, natočeného v blízkosti podmořského ropného vrtu nedaloko Britských ostrovů (on už se o něj král rybářů Jakub Vágner postará)... více Modeselektor + Thom Yorke: This... více Nejmladší generace amerického rapu si svojí cestu razí skrze mixtapy... více Poslechněte si pilotní singl The Full Retard nové desky Cancer for Cure veterána brooklynské rapové scény EL-Pho... více
úvod > archiv > 2007 >  č. 30 > Malířská hvězda č. 1

Polský malíř Wilhelm Sasnal se narodil roku 1972 v Tarnówě, studoval na umělecké akademii v Krakově a v současnosti žije střídavě v Paříži a v Krakově. Na mezinárodní scéně je řazen k vůbec nejúspěšnějším umělcům (nejen malířům). Patří ke generaci polských autorů, kteří v kulturním kontextu reflektují poslední hospodářský rozvoj Polska a přitom ve svém výrazovém rejstříku uplatňují motivy z národních dějin i osobitý předmětný slovník navázaný na region. Podstatnou roli v Sasnalově práci hraje médium malby – využívá všechny její klasické žánrové zřetele a zároveň ukazuje její rozsáhlé možnosti i jasné hranice. Pracuje s malbou na způsob „politického lexikonu“. Prostřednictvím malby, zobrazujícího média par excellence, interpretuje kulturní a politickou transformaci Polska za použití retroreálií (60. a 70. léta) a dalších populárních referencí, jako knižních a hudebních obalů, obrázků z tisku či reklamy. Sasnalovo východisko leží v průzkumu kolektivní paměti své generace – společnosti, která je lapena do minulosti, a přesto hledí a musí hledět do budoucna, neboť jen tam vede cesta. Malba je pro Sasnala jakýmsi „intelektuálním cvičením“ a činí tak jeho práci rozpoznatelnou: na jedné straně okamžitě uspokojuje divákovu nostalgickou potřebu znovupoznání, připomenutí, znovuprožití i reprezentaci skrze zobrazující, figurativní výběr motivů, na druhé straně mu dává do rukou prostřednictvím autorské distance od obrazu možnost nalezení odpovědí pro vlastní modelová očekávání a schematická vysvětlení. Redukované tvarosloví a emocionální distance, které jsou podstatou Sasnalových obrazů, doplňují názvy děl, zdůrazňující svébytnost malířského jazyka. A přesně tato „neplatnost prvního pohledu“ na obraz, který se musí teprve dešifrovat, je pro Sasnala popudem k malování a zároveň k obcházení a překračování tohoto média. Názorným příkladem jsou obrazy kouřících dívek: Girl smoking (Anka), 2001; Girl smoking (Peaches), 2001. Samy o sobě nepodávají žádné vysvětlení (reference) vztahu umělce ke zvolenému motivu, oba jsou prostě portréty mladých žen s cigaretou. Pouze prostřednictvím názvu lze objevit jméno Sasnalovy ženy Anky a v druhém případě populární zpěvačky Peaches, jejíž podobizna byla převzata z obalu gramofonové desky. Tato emocionální ambivalence – osobní/veřejný – zde může být čtena jako reakce na účelové převody masmediálních obrazových rejstříků do všedního dne jedince.