Multiplikační efekt. Toto sousloví se v poslední době dostává čím dál častěji do médií i do řečí. Je to mimo jiné i díky panu ministru Václavu Jehličkovi, který ve všech rozhovorech zmiňuje, že každá koruna vložená do kultury se dvakrát zhodnotí. Víme ale, co výraz multiplikační efekt znamená?
Zjednodušeně řečeno, multiplikační efekt vyjadřuje provázanost jednoho odvětví s dalšími odvětvími celé ekonomiky. Když však půjdeme dál, zjistíme, že tato provázanost není lehce měřitelná a že ji navíc můžeme pozorovat z různých úhlů.
Podívejme se na kulturu z pohledu člověka, který občas zajde do kina, do divadla nebo na festival a v červnu se zúčastní muzejní noci. Takový člověk poptává kulturní služby od různých subjektů, tvoří tedy stranu poptávky. Stranu nabídky představují konkrétní divadla, muzea, památky, kina, ale i kapely, komedianti, herci, zpěváci a mnoho dalších. Odhrňme opatrně oponu a pojďme se nejdříve podívat do zákulisí těchto kulturních subjektů.
Co se skrývá za nabídkou kulturních služeb
Pro lepší představu budeme zkoumat například světoznámou kapelu Rolling Stones. Aby taková kapela mohla vůbec koncertovat, potřebuje hudební nástroje, zvukovou a osvětlovací techniku, vlastní pódium a v neposlední řadě technický a organizační štáb. Pokud je kapela pozvána, aby zahrála například v českém městě, příprava takové události zaměstná také místní subjekty, jako pořadatelskou agenturu, reklamní agenturu, management koncertního místa, média a další. Během svého pobytu v místě koncertu musí být kapela s celým svým štábem někde ubytována, musí se někde stravovat, využívá dopravních služeb a po dobu samotného koncertu přichází do hry navíc bezpečnostní služba a desítky pořadatelů. Všechny tyto služby představují vstupy, které jsou nezbytné pro poskytování konkrétní kulturní služby, přičemž řada těchto služeb spadá do zcela jiných odvětví, než je kultura. V odborné terminologii se těmto vazbám říká „zpětné vazby“ odvětví (backward linkages).
Naopak „čelní vazby“ (forward linkages) zkoumají, do kterých odvětví dále směřují výstupy sledované instituce/odvětví. Koncertu Rolling Stones využijí například tiskové agentury a média pro svá zpravodajství, hudební vydavatelství pro vydání koncertního CD live a síť jeho distributorů, dále cestovní kanceláře a agentury, které vytvoří zájezdy na koncert a další.
Musíme si uvědomit, že vstupy jednoho odvětví zároveň představují výstupy jiných odvětví národního hospodářství a naopak. Změna požadavků na vstupy jednoho odvětví tak roztáčí spirálu změn v jiných odvětvích. Pokud započítáme všechny tyto přímé i nepřímé efekty, můžeme pomocí zpětných vazeb vypočítat tzv. multiplikátor produkce pro dané odvětví. Ten vyjadřuje, o kolik se zvýší produkce celé ekonomiky, pokud vzroste poptávka po produkci jednoho odvětví o 1 korunu. Podle výpočtů Českého statistického úřadu se hodnoty multiplikátorů v ČR pohybují v rozmezí 1,3 (těžební průmysl) až 2,5 (stavebnictví). Přestože kultura není statisticky sledována jako samostatné odvětví, a tudíž zatím nemáme vypočten její multiplikátor, expertním odhadem jej lze předpokládat ve výši 1,7 až 2, neboli zvýšením poptávky po kultuře (a tedy zvýšením nabídky kulturních služeb) o 1 milion korun se celková produkce české ekonomiky zvýší cca o 1,7 až 2 miliony korun.
Podobně se dají vypočítat i multiplikátory zaměstnanosti odvětví, například australská studie Multipliers for Culture-Related Industries uvádí, že investice do kulturních služeb a zboží v hodnotě jednoho milionu australských dolarů vytvoří 22 pracovních míst na plný úvazek, což je v rámci australské ekonomiky nadprůměrná hodnota.
Nejen kulturou živ je člověk
Nyní se podívejme na stranu poptávky, tedy na lidi využívající kulturní služby. V našem případě to jsou návštěvníci koncertu Rolling Stones. Někteří žijí přímo ve městě, jiní přijeli zblízka i zdaleka. Kromě vstupenky si musí sehnat a zaplatit také ubytování a jídlo, den po koncertě navštíví místní muzeum, zoo nebo nedaleký hrad, kde si koupí nějaký suvenýr. Tím opět roztáčejí spirálu multiplikačního efektu, jelikož každý hotel, restaurace či muzeum dává práci několika lidem a dodavatelům, kteří živí další zaměstnance a další dodavatele. Tento „zákaznický“ efekt bývá zkoumán takzvanými studiemi ekonomického vlivu (Economic Impact Studies), které si nechávají zpracovat nejčastěji velké festivaly a kulturní organizace světového významu. Vycházejí přitom nejen z dotazování návštěvníků na strukturu jejich výdajů, ale také z rozpočtu a hospodaření zkoumané instituce. Pomocí multiplikátorů se potom vypočítá dopad dané kulturní služby pro region včetně nepřímých efektů.
Kromě ekonomických přínosů by studie měla zahrnout i sociální dopady (vliv na zaměstnanost) a těžko měřitelné efekty (změna image města a regionu, příznivý dojem na zahraniční investory, přenos znalostí a technologií, mezikulturní výměna, propagace cestovního ruchu apod.). Ve světě jsou tyto studie poměrně rozšířené, zpracovaly je například festivaly v Edinburghu, Avignonu, několik festivalů v Kanadě, USA, Austrálii atd. Slouží mimo jiné jako dobrý zdroj argumentů, proč danou instituci podporovat. Český kulturní sektor význam těchto studií teprve objevuje.
K čemu je to dobré?
Ze zahraničních studií tedy vyplývá, že multiplikační efekty kultury jsou významné, často nadprůměrné v porovnání s jinými odvětvími. Bohužel u nás zatím nejsou hodnoty multiplikátorů pro jednotlivé kulturní služby a produkty vypočítány, nicméně vhodnou spoluprací s odborníky a statistiky je lze v dohledné době zjistit. Mohly by sloužit nejen pro získání důležitých informací o českém kulturním sektoru, ale i pro jednotlivé studie ekonomického vlivu konkrétních kulturních organizací a akcí. Argumenty o ekonomických přínosech kultury jsou v dnešní době krácení veřejných rozpočtů a podceňování jejího významu důležitým nástrojem, jak tento trend zvrátit.
Nesmíme přitom zapomenout, že kultura tu není kvůli generování ekonomických přínosů. Má nezastupitelné role v sociální oblasti a je základem lidské vzdělanosti. Bez ní není možná komunikace mezi lidmi, možnost pochopení „cizího“ ani sebe sama. Shrnutí všech neekonomických přínosů kultury je proto stejně nezbytné jako výpočet jejích ekonomických multiplikačních efektů.
Autorka působí v Institutu umění – Divadelním ústavu a na Vysoké škole ekonomické v Praze.