ISSN 1803-6635

hledat

přihlášení

anketa

Památkově chráněné domy, které jejich majitel nechává záměrně chátrat, by měly být:

celkem hlasů: 70

Plzeňské diskuse nejen o kultuře Plzeň 2015 a Za Česko kulturní organizují další think tank. Po pražském, který se odehrál ve spolupráci s PWC, se pro změnu uskuteční v plzeňských restauracích. Veřejnost bude mít po přihlášení možnost diskutovat s osobnostmi z Česka, ale i ze zahraničí... další tipy
Nový snímek Paula Thomase Andersona s názvem The Master bude mít premiéru 12. října... více Čert vem Ratha, hokej i záhadného tvora, natočeného v blízkosti podmořského ropného vrtu nedaloko Britských ostrovů (on už se o něj král rybářů Jakub Vágner postará)... více Modeselektor + Thom Yorke: This... více Nejmladší generace amerického rapu si svojí cestu razí skrze mixtapy... více Poslechněte si pilotní singl The Full Retard nové desky Cancer for Cure veterána brooklynské rapové scény EL-Pho... více
úvod > archiv > 2007 >  č. 42 > Vidlácká dovolená

Nový český dokument Ztracená dovolená zachycuje nápaditý projekt několika Čechů hledajících šest Číňanů pouze na základě jejich fotografií. Film a jeho propagační materiály obsahují množství vzletných až filosofických otázek mířících k tématům jako výpovědní hodnota fotografie, identita člověka či propojenost moderního světa. Na ty ovšem tvůrci poněkud rezignovali. Skutečné záměry dokumentaristů výmluvně odhaluje již první scéna: obraz muže jedoucího na kole doplňuje „šikmooká“ cover verze všeobecně známého hitu Bicycle od Queen. Ačkoli předmětem dokumentu je pátrání po Číňanech, píseň je zpívána japonsky. Proč filmaři nepoužili čínskou verzi jiné západní písně? S ohledem na tón celého filmu se nabízí odpověď, že kvůli efektu – použití hitu zaručuje odezvu u publika. A právě o diváky šlo tvůrcům především. Jistě však ne o to je poučit nebo informovat. Vedle již naznačené efektnosti a zároveň nudnosti zpracování (dvě třetiny filmu postrádají jakýkoli rytmus, věci odpozorovatelné z děje jsou polopaticky rozepsávány v hutných titulcích), kterou dále dokládá bulvárně senzační stylizace promlouvajících osob, se to projevuje především v přihlouplé poloze humoru. Velká část Ztracené dovolené funguje na základě stereotypů a předsudků typických pro české prostředí. Jedná se především o společenská klišé spojená s autoritou, komunismem a vůbec s Asií, její kulturou, filosofií a s Asiaty samotnými. Tvůrci jednotlivé předpojatosti proměňují v zábavné prvky nikoli na základě jejich zesměšnění, nýbrž skrze jejich následování a utvrzování. Humor tak má podobu omezeného vidláckého výsměchu všemu cizímu, jehož základem je apriorní odpor k poznání a pochopení. Propagační materiály snímku rovněž tvrdí, že „je o Češích, Evropanech a Číňanech“. Ale dokument ani o jedné skupině neříká nic. Na druhou stranu život filmu – jeho projekce plné smíchu, nadšené ohlasy, nekritická hodnocení a všechen hype okolo – vypovídá o Češích až znepokojivě mnoho, především pak o jejich provinčním buranství. Ztracená dovolená je filmařsky podprůměrný, sebestředný a zaslepený dokument a jako takový představuje dokonalý odraz svého publika.