ISSN 1803-6635

hledat

přihlášení

anketa

Památkově chráněné domy, které jejich majitel nechává záměrně chátrat, by měly být:

celkem hlasů: 70

Plzeňské diskuse nejen o kultuře Plzeň 2015 a Za Česko kulturní organizují další think tank. Po pražském, který se odehrál ve spolupráci s PWC, se pro změnu uskuteční v plzeňských restauracích. Veřejnost bude mít po přihlášení možnost diskutovat s osobnostmi z Česka, ale i ze zahraničí... další tipy
Nový snímek Paula Thomase Andersona s názvem The Master bude mít premiéru 12. října... více Čert vem Ratha, hokej i záhadného tvora, natočeného v blízkosti podmořského ropného vrtu nedaloko Britských ostrovů (on už se o něj král rybářů Jakub Vágner postará)... více Modeselektor + Thom Yorke: This... více Nejmladší generace amerického rapu si svojí cestu razí skrze mixtapy... více Poslechněte si pilotní singl The Full Retard nové desky Cancer for Cure veterána brooklynské rapové scény EL-Pho... více
úvod > archiv > 2007 >  č. 50 > Dobrý den, Rusko / Bonjou...

se jmenuje ambiciózní a v mnohém exkluzivní projekt představující francouzská a ruská mistrovská díla z let 1870–1925, která pocházejí ze státních sbírek v Moskvě a Petrohradu.

Düsseldorfská instituce Museum Kunst Palast, Ehrenhof 4–5, realizuje jedinečnou společnou přehlídku mistrovských děl francouzské a ruské avantgardy za asistence britského kurátora Normana Rosenthala. Představuje středoevropské veřejnosti více než 120 děl ze sbírek čtyř ruských muzeí –z Ermitáže a Státního muzea v Petrohradě, ze Státního Puškinova muzea a Treťjakovské galerie v Moskvě.

Výstava, která se v Německu zastavuje pouze v movitém, průmyslovém a politicky vlivném Düsseldorfu (kde trvá do 6. 1. 2008), chce postihnout fascinující umělecké a tvůrčí paralely, vzájemné vlivy, ale i rozdílné cesty ve směřování moderny obou kulturních velmocí – Francie a Ruska. Spektrum vystavených děl sahá od ruského popisného realismu Ilji Repina přes jednotlivé avantgardní směry – cézannismus, fauvismus, neoprimitivismus, kubofuturismus a abstrakci – až k suprematismu.

Nejdůležitější průkopníci francouzského a ruského malířství jsou představeni klíčovými díly, například Paul Cézanne slavným dílem Mont Saint-Victoire, Henri Matisse učebnicovým Tancem a Červeným pokojem, Marc Chagall klasickým obrazem Rudý Žid, Vasilij Kandinskij progresivní Kompozicí č. 7, Vladimir Tatlin konstruktivistickým Ženským modelem a konečně Kazimir Malevič triptychem Černý kříž, Černý kruh a Černý čtverec, který zamíchal karty ve vývoji celosvětové moderny a nedá spát ani současnému vizuálnímu umění. Výstava, kterou společně zaštítila vládní esa současné Evropy a hybatelé světové politiky – spolková kancléřka Angela Merkelová a prezident Ruské federace Vladimir Putin –, putuje poté do další kulturní metropole – Londýna. Ruské sbírky, ruští a francouzští umělci, britský kurátor a výstava v Německu a Velké Británii. Příkladná ukázka, nebo politická demonstrace evropské kulturní spolupráce? Velmocenské spojení a porozumění přes uměleckou modernu? Proč ne? Nezapomínejme v této souvislosti ale na Putinovy právě vyhrané ruské volby a jiné „doprovodné akce“. Toto pozadí by mělo nutit ke střízlivějšímu hodnocení či přímo ke zdravé skepsi.