ISSN 1803-6635

hledat

přihlášení

anketa

Památkově chráněné domy, které jejich majitel nechává záměrně chátrat, by měly být:

celkem hlasů: 70

Plzeňské diskuse nejen o kultuře Plzeň 2015 a Za Česko kulturní organizují další think tank. Po pražském, který se odehrál ve spolupráci s PWC, se pro změnu uskuteční v plzeňských restauracích. Veřejnost bude mít po přihlášení možnost diskutovat s osobnostmi z Česka, ale i ze zahraničí... další tipy
Nový snímek Paula Thomase Andersona s názvem The Master bude mít premiéru 12. října... více Čert vem Ratha, hokej i záhadného tvora, natočeného v blízkosti podmořského ropného vrtu nedaloko Britských ostrovů (on už se o něj král rybářů Jakub Vágner postará)... více Modeselektor + Thom Yorke: This... více Nejmladší generace amerického rapu si svojí cestu razí skrze mixtapy... více Poslechněte si pilotní singl The Full Retard nové desky Cancer for Cure veterána brooklynské rapové scény EL-Pho... více
úvod > archiv > 2008 >  č. 18 > editorial

Dámy a pánové,

tématem tohoto čísla je emigrace, kterou u spisovatelů musíme dle Viktora A. Debnára nazírat jako „exil vnucený, ale zároveň i dobrovolný“. Podle Jaromíra Typlta už asi někam pryč emigrovala i česká literatura, anebo tu s námi je, ale nikdo o ní neví. „Češi svou vlastní literaturu už k ničemu nepotřebují. Kdyby ji potřebovali, nemohly by si ani státní orgány a politici dovolit tu ignoranci, jakou z jejich strany zažíváme už víc než patnáct let,“ vysvětluje. Pokračováním právě této ignorance je i konání pražského radního Milana Richtera, jenž se rozhodl, že v případě divadel bude podporovat hlavně ta, která žádnou podporu nepotřebují. Pražská divadla ale nemohou po vzoru znechucených umělců minulosti emigrovat, nebyla by pak už pražská. A tak divadelníkům nezbývá než demonstrovat. Radek Schovánek v rozhovoru na s. 23 dokládá, že i špiclovská práce komunistické rozvědky může mít nechtěné pozitivní dopady, neboť bez archivů ministerstva vnitra bychom dnes neměli přepisy všech rozhlasových projevů, jež Pavel Tigrid pronesl na vlnách Svobodné Evropy v padesátých letech. Dříve umělci utíkali před režimem a nesvobodou, dnes o emigraci vážně a nahlas mluví ublížený zpěvák Daniel Landa. Hodlá prý mezi lidmi dokonce vyhlásit anketu, zda o něj a o jeho projekty ještě někdo stojí. Důvodem jsou problémy s uvedením jeho díla na scéně brněnského Národního divadla a jeho pandalizace, což je streetartový počin, jenž vtipně reaguje na landalizaci naší země přetvořením Landových propagačně propagandistických letáků. Třeba se tedy dočkáme dalšího referenda.

Dobrovolné a nenucené čtení!