Po Black Dice, To Live & Shave in L. A. a Magik Markers přijíždí do Prahy další důležitý reprezentant současné americké noisové scény, newyorské trio Sightings.
Informace o skupině Sightings, kterou v roce 1999 založili kytarista a zpěvák Mark Morgan, bubeník Jonathan Lockie a baskytarista Richard Hoffman, se neshánějí lehce: nemá vlastní webovou stránku, pouze profil na MySpace a na webu domovského vydavatelství Load, a další odkazy snadno zanikají v kvantu stránek věnovaných fotografování celebrit a neidentifikovaným létajícím objektům. Sightings nicméně patří ke smetánce americké noisové a experimentální scény, vydali šest řadových alb a dvakrát vystoupili na prestižním No Fun festivalu (podruhé společně s Tomem Smithem, frontmanem skupiny To Live & Shave in L. A., jejíchž aktivit se účastní i Mark Morgan). Ovlivněni newyorskou scénou No Wave z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, směle se mohou zařadit k okruhu skupin tvořících hlukovou hudbu na rockových ostatcích (v různém stupni rozkladu), jako jsou Wolf Eyes, Hair Police, Double Leopards, kolegové z vydavatelství Load Records Lightning Bolt nebo již zmínění Black Dice a Magik Markers.
Vychýlení vnitřkem
Dlouhohrající eponymní debut vyšel v roce 2002 a Sightings jako by tu usilovali o dvě věci: 1) stát se nejhlučnější kapelou na světě; 2) překročit hranici intenzity, při které rock bez ohledu na používané postupy a prostředky přestává být rockem. Žádná další deska už nebyla tak přímočará, avšak to, k čemu Sightings na debutu dospěli, má zásadní význam pro celou jejich budoucí tvorbu: pro totální transformaci rockové písně není nutné zásadně posouvat její vnější hranice ani měnit nástrojové složení – stačí se soustředit na její vnitřek a co nejvíce ho rozvibrovat směrem k neurčitým souřadnicím, které se nacházejí za každé situace mimo.
Dalším deskám sice rozhodně nescházejí gesta směřující k vyhrocení, nicméně ústřední směřování se proměnilo: rychlou a přímou cestu k extrémním polohám vystřídal krouživý pohyb se zvýšenou pozorností i k dalším kvalitám zvuku než jen k intenzitě. Zároveň postupně přibývá mezer, skladby se stávají nepřehlednějšími, jsou vystaveny nepřirozenému přerušování a je v nich čím dál víc zvukových zákoutí, rozprostírajících se mezi extrémy. K větší zvukové rozmanitosti Sightings nakročili čtvrtým albem Arriwed in Gold (2004) a v této snaze pokračují i na loňské desce Through the Panama, kterou produkoval Andrew W. K., hudebník a producent široce rozkročený mezi melodickým hardrockem a experimentální hudbou (spolupráce s Wolf Eyes, To Live and Shave in L. A. nebo Current 93).
Co se týče jednotlivých složek zvuku, za pozornost stojí v první řadě kytara Marka Morgana, jednoho z mála „opravdových kytaristů“ (kytaru má pověšenou na krku a občas použije i trsátko), kteří se ani v intelektuálnějších kruzích nemusejí za svůj nástroj stydět. Její zvuk dominuje, vyplňuje prostor, ale ne staticky; přelévá se v nepravidelných vlnách ze strany na stranu a hlavně nepřipomíná zvuk kytary: zní spíš jako rozbrušovačka nebo tříštící se sklo. Kytaru doplňuje místy až freejazzová baskytara, jejíž party bývají natolik překotné, že jen těžko může tvořit pevnější podloží. Tempo a rytmus skladeb zajišťují většinou bicí, ale i ty se často rozpadají na drobné rytmické úlomky a přispívají k celkové destrukci.
Na pokraji zhroucení
Mezi alby Arriwed in Gold a Through the Panama udělali Sightings zvláštní odbočku v podobě desky End Times (2006), která překvapí zvukovou brutalitou. Příznačná je v tomto smyslu devítiminutová skladba Failure of Words s opravdu apokalyptickou atmosférou: sonické erupce jsou násilně přerušovány a každý další krok působí, jako by byl tím posledním možným před definitivním zhroucením. Sightings tu vytvořili těžko předvídatelnou zvukovou hmotu, která zavalila poslední zbytky rockových ruin a v jejíž třeskutosti se rozplynuly i veškeré vazby k nástrojům, které jí daly vzniknout. I na End Times jsou sice místa, kdy se dá stále mluvit o kytaře, baskytaře i bicích bez uvozovek, ale není jich mnoho a jsou značně neútulná: tradiční rockové nástroje přestaly vyzařovat charakteristické teplo a začaly nepříjemně studit.
Sightings ztělesňují ty tendence současné hudby, které se v českém prostředí příliš neujaly. Jde v podstatě o sofistikovaný experiment, jenž ale nerezignoval na některé atributy extrémních rockových žánrů, jako jsou například fyzické prožívání živého hraní nebo vystupňování výrazu ad absurdum. Pražský koncert by měl být důkazem, že propojení dvou odlišných světů může vyústit do strhujících kreací.
Autor je hudební publicista.
Sightnings, 15. 6. 2008, klub 007, Praha.