Na letošní Letní filmové škole v Uherském Hradišti pořádal týdeník Respekt tzv. Respekt fórum na téma: „Může dnešní civilizace pěstovat a rozvíjet velké ideály a vyhnout se jejich neblahým vedlejším účinkům vedoucím k totalitě? A co československý rok 1968? Byl to historický omyl, anebo zmarněná šance?“ V sále před čtyřicítkou posluchačů hovořila Tereza Brdečková s osobnostmi různých „pamětnických“ generací: Tomášem Kostou (1925), Jiřinou Šiklovou (1935), Janem Rumlem (1953), Petrem Blažkem (1973), Silvií Lauder (1978). Debata se nesla v duchu jednostranné tvrdé kritiky Pražského jara, předsrpnoví politici prý pouze brzdili reformy. Jediná T. Brdečková se pokusila reformisty obhájit tezí, že reformy předsrpnového režimu byly tlumeny obavami z příchodu Rusů. Přítomní muži to však kategoricky odmítli. Dubček byl zmíněn pouze v negativní souvislosti: v roce 1969 podepsal „pendrekový“ zákon; jinak to byl „špatný politik“ (J. Ruml). Nebyla to diskuse; chyběla tu druhá strana – reformisté a idealisté. Přitom se v sále slovy i potleskem děkovalo disidentům za to, že nyní takové svobodné diskuse můžeme vést. V odpovědi otázku, zda podporovat existenci lidských ideálů či nikoliv, se v této čistě politické rozpravě bohužel nikam nepokročilo.