ISSN 1803-6635

hledat

přihlášení

anketa

Památkově chráněné domy, které jejich majitel nechává záměrně chátrat, by měly být:

celkem hlasů: 72

Berlínské bienále Na letošním Berlínském bienále zaujme už to, jak na něj jednohlasně útočí německá média. Jedním z magnetů přehlídky měl být mimochodem i projekt českého výtvarníka Martina Zeta. Ten pro něj plánoval shromáždit a zničit tisíce kusů knihy Německo páchá sebevraždu... další tipy
Nový snímek Paula Thomase Andersona s názvem The Master bude mít premiéru 12. října... více Čert vem Ratha, hokej i záhadného tvora, natočeného v blízkosti podmořského ropného vrtu nedaloko Britských ostrovů (on už se o něj král rybářů Jakub Vágner postará)... více Modeselektor + Thom Yorke: This... více Nejmladší generace amerického rapu si svojí cestu razí skrze mixtapy... více Poslechněte si pilotní singl The Full Retard nové desky Cancer for Cure veterána brooklynské rapové scény EL-Pho... více
úvod > archiv > 2008 >  č. 33 > Zpráva o cestě do Butrint...

Zpráva o cestě do Butrintu a zase zpět

Eva Stehlíková

Divadlo v Dlouhé si do seznamu svých úspěchů může zapsat další položku: hráli Senekovu Faidru v Butrintu. Ale kdo ví, co je Butrint? Toto místo, zapsané do seznamu světového kulturního dědictví, leží v Albánii poblíž hranic s Řeckem. Dostat se tam není nikterak lehké – jen cesta trvala souboru dobrých sedmnáct hodin, počítaje v to let přes Budapešť do Tirany, shánění ztracených zavazadel a sedm a půl hodiny klikatými a uzoučkými cestami autobusem do Sarandy. Zavazadla se druhý den našla, kostýmy přežily, ale drúzy připomínající stříbřité kusy ledu nevydržely. Bratr paní recepční z pětihvězdičkového hotelu zapůjčil vrtačku, divadlo zakoupilo epoxidové lepidlo na motory, šroubováky a vruty (darem dostali v místním železářství hrst šroubů) a pod vedením Thesea a Posla se opravárenská četa dala do práce. Šetrný soubor s sebou vůbec měl velmi chudičký servis – jednoho osvětlovače a jednoho zvukaře, garderobiérku zastoupil dramaturg, provozní se proměnila v maskérku. Zkouška svícení probíhala druhého dne od jedenácté hodiny v noci do páté ranní. Archeologický areál v Butrintu je skvostné místo, popsané dějinami za minulých více než 2000 let tak, že tu najdete nejen řecké a římské, ale i paleokřesťanské, byzantské, benátské a bůhvíjaké zbytky architektury, z nichž to nejlepší je antické divadlo. Zde se od roku 2000 koná festival, na němž hrají samozřejmě nejvíce divadla z balkánských zemí (ale jezdí sem i Angličané, Holanďané, Ukrajinci). Repertoár je široký, kromě antických her se hraje i klasika – Racine, Molière, Goldoni, Shakespeare, ale i Shaffer a Jelineková, bývá tu také mnoho tance a zpěvu, ba i opera. Letos tu byla jen čtyři představení – Euripidovy Trójanky (Národní divadlo z Tirany), Držićovo Dundo Maroje (Národní divadlo Srbské), Sen noci svatojánské (Národní divadlo z makedonské Skopje) a naše Faidra. Dočkala se výborného přijetí. Vyšlo mnoho kritik a patrně všechny zaznamenaly, že si první čeští herci ozkoušeli, jaké to je, proklínat antické bohy pod antickým nebem, že na toto skvostné představení svítila ouplné lůny zář a po nebi přeletěl meteor.