Minulý týden propadly všechny tři naše fotbalové kluby, které bojovaly o postup do Ligy mistrů a Poháru UEFA. Ještě před odvetným utkáním mezi Spartou a řeckým Panathinaikosem se spekulovalo o odchodu Michala Kadlece do německého Leverkusenu, k němuž pak po prohře došlo. Bez jistých zisků z LM se musel rozpočet klubu nasytit jinde. Nepříliš velkým překvapením po vyřazení Slavie pak byl prodej jejího nejnadějnějšího hráče, útočníka Tomáše Necida, do moskevského CSKA. České ligové kluby tak definitivně potvrdily, že nemají žádné větší ambice v rámci mezinárodních soutěží. Zůstávají v pozici dorostenecké přípravky a předdůchodovou štací pro ty, kteří už nemají venku šanci prorazit. Jakmile se objeví hráč, který alespoň trochu převyšuje ligový průměr, snaží se ho klub prodat do zahraničí, dřív než by mohl o formu přijít. Může se pak někdo divit, že česká liga ztrácí na atraktivitě a fanoušky na stadionech už dávno netvoří ti, které by zajímal fotbal, ale především ti, kteří si užívají beztrestnost vykřikování rasistických hesel a hospodské potyčky s podobnými „fanoušky“ z ostatních klubů? Pomýšlet na kvalitativně nedostižnou Ligu mistrů se pak jeví jako alibistický sen.