Pravil jsem, že večer je krásný,

a tys myslila na ráno.

Milovali jsme se pod hvězdami.

Hvězdy byly vzdálenější nežli tvé oči.

A slyšel jsem, jak ve velké noci

snící pták vypadl z hnízda.

Zachvělo se zrcadlo cisterny,

střežené pavouky.

V teplu stáje zvedla

kráva svou hlavu a uzřela

v kalných okenních střepinách měsíc:

perleť a slzy.

Na cestě jsem našel kulatý, bílý oblázek,

ještě teplý od slunce.

To byl můj sen o tobě.

— — — — — — — —

Sní včely v košíku

o tvé podletní kůži?