Premiér Mirek Topolánek nedávno v rozhovoru pro týdeník Respekt řekl: „Kdybychom žili v normálním státě a Jiří Čunek nebyl předseda lidovců a vláda nebyla závislá na hlasech přeběhlíků, tak Jiří Čunek přece musel odejít. Řekl jsem to mnohokrát.“ Po přečtení těchto slov se mi ulevilo. Ještě že v normálním státě nežijeme. Kdybychom totiž žili v normálním státě, musel by odejít nejen Jiří Čunek, ale možná že by rezignovala většina politiků – třeba po odhalení spisů, jako byla „Kubiceho zpráva“ nebo „Krakatice“. Nakonec by se na české politické scéně méně vyhrožovalo, střílelo a vedle současných veřejných činitelů by se neprosadili ani takoví lidé jako Dalík nebo Kočka. Hezké sny, realita je ale jiná. Bůh ví proč. Třeba by se pak lidé méně báli a více by politikům mluvili do jejich řemesla. Jenže na prostý lid musí být přísnost. „Lidé, kteří se nechtějí řídit poučením, musejí být přinuceni k řádu železnou metlou,“ říkávalo se už za starého Rakouska. Ještě že jsem si to připomněl díky moudrým předkům a předsedovi vlády.