ISSN 1803-6635

hledat

přihlášení

anketa

Památkově chráněné domy, které jejich majitel nechává záměrně chátrat, by měly být:

celkem hlasů: 74

Berlínské bienále Na letošním Berlínském bienále zaujme už to, jak na něj jednohlasně útočí německá média. Jedním z magnetů přehlídky měl být mimochodem i projekt českého výtvarníka Martina Zeta. Ten pro něj plánoval shromáždit a zničit tisíce kusů knihy Německo páchá sebevraždu... další tipy
Nový snímek Paula Thomase Andersona s názvem The Master bude mít premiéru 12. října... více Čert vem Ratha, hokej i záhadného tvora, natočeného v blízkosti podmořského ropného vrtu nedaloko Britských ostrovů (on už se o něj král rybářů Jakub Vágner postará)... více Modeselektor + Thom Yorke: This... více Nejmladší generace amerického rapu si svojí cestu razí skrze mixtapy... více Poslechněte si pilotní singl The Full Retard nové desky Cancer for Cure veterána brooklynské rapové scény EL-Pho... více
úvod > archiv > 2008 >  č. 50 > došlo

Ad minirecenze Miriam Löwensteinové (A2 č. 37/2008)

S delším odstupem jsem si pročítala populární rubriku A2 Nové knihy. Překvapila mne zcela odmítává minirecenze románu Chlapec v pruhovaném pyžamu Johna Boyn(e)a; novela irského autora byla přečtena nikoli jako fiktivní dílo, ale jako svědectví (navíc autentické) o holocaustu. S odstupem více než šedesáti let od konce druhé světové války se již málokdy objeví dílo s tématem dětských válečných obětí, které by zasáhlo do světového kontextu literatury pro mládež. Z české literatury zůstává v povědomí Říkali mi Leni Zdeňky Bezděkové o děvčátku zavlečeném na převýchovu do Říše, ze světové právě autentický Deník Anne Frankové.

Kniha vyšla v roce 2006 pod identickým názvem The Boy in the Striped Pyjama a byla přeložena již do více než třiceti jazyků. Vyjma irských cen za dětskou knihu dostala ocenění za nejlepší zahraniční dílo ve Španělsku (Qué Leer Award 2007) a v Německu byla oceněna porotou mladých čtenářů (Jugendjury 2008). Příběh Bruna a Šmuela je vyprávěn z perspektivy dětských protagonistů, kteří prožívají nelehkou, tragickou cestu poznání. Na začátku války se z poklidného berlínského domu musí odstěhovat rodina devítiletého Bruna do nehostinné krajiny v „Oušvicu“. Chlapec si obtížně zvyká v novém, nenáviděném prostředí a nedovede si dát do souvislostí podivný život lidí v pruhovaných pyžamech za nekonečným drátěným plotem. Jednoho dne se na svých průzkumných cestách setká s chlapcem u plotu, se stejně starým Šmuelem. Jejich vzájemné, a přece osamocené hovory rozněcují velkou míru představivosti „normálního života“, umocněnou dětskými vzpomínkami. Bruno se rozhodne, podnícen nezájmem v rodině, zakázaný prostor se Šmuelem prozkoumat. Čtenář nemusí pochybovat o závěru románu a ocení, jak autor dokázal vypravěčsky zvládnout prožitek hrůznosti nacistických koncentračních táborů v mysli dítěte. Vyvolává tak řadu interpretačních otázek, které mohou být směrovány k mladému čtenáři. – K tomu postřehy ze čtenářských recepcí třináctiletých dívek: Anny („Jak děj plynul, stále více jsem chtěla vědět, co se bude dít a jestli vůbec Bruno přijde na to, že Šmuel rozhodně nežije šťastný život. Tím více mne zarazil a překvapil konec…“) a Rút („Tato knížka dobře popisuje život v koncentračním táboře. Myslím si, že je tento příběh velice emotivní a dobře napsán pro všechny věkové kategorie.“) z jednoho pražského gymnázia. Zkusme si při recenzování literatury pro děti a mládež ponechat také (a na chvíli) dětskou mysl…

Jana Čeňková