Ještě před pár lety byl Český Krumlov plný pitoreskních zákoutí, byl inspirativním, zabydleným místem, kam se našinec rád vracel. Zajeďte si tam v těchto dnech. Zima má pro amortizované město smrtelný efekt. Turisté vyklidili kulisy, hotely a penziony zejí prázdnotou, na opuštěném náměstí hlasitě vytrubují z oken Informačního centra anglické koledy. Komu? Skupince spěchajících Japonců? V Centru Egona Schieleho, uprostřed výstavních prostor, narazíte na second hand s ojetým porcelánem. Povznést se můžete v místním muzeu voskových figurín nebo v antikvariátu s anglickou literaturou. Kýč, šunt a podbízivost zavalují každou ulici. Když jsem si onehdy přečetl v tisku, že Krumlov patří podle National Geographic Traveler mezi 100 nejkrásnějších měst na světě (HN 27. 11. 2008), musel jsem se jen hořce zasmát. Pravda je jiná. Český Krumlov je už pouhá vzpomínka a mediální mýtus.