Nedávné události z litvínovského Janova přinesly nesouhlasnou odezvu v podobě dvou demonstrací proti fašismu v Praze. Veřejná demonstrace pod záštitou nevládní organizace Tolerance a občanská společnost byla zamýšlena pro nejširší veřejnost a svůj nesouhlas s neonacismem zde měli vyjádřit především „normální občané“. Nestalo se tak, ná­vštěvnost byla velmi nízká a čítala maximálně 300 lidí. Dne 13. 12. se sešli převážně radikální antifašisté pod hlavičkou známého uskupení Antifa. Černý blok zde tvořil 90 procent všech zúčastněných, jichž tu dle odhadů bylo zhruba 600. Zdá se tedy, že takzvaní radikálové opět suplují nečinnost a pasivitu většiny. Není to nic nového, však to dělají už od počátku 90. let, a když někdo jejich konání právem pochválí, je zpravidla obviněn ze sympatií s extremisty. O boj proti neonacismu jde, zdá se, až v druhé řadě. Sobotní shromáždění podpořili mimo jiné zástupci Židovské liberální unie, kteří seznali, že je třeba nahlas vyjádřit nesouhlas se vzrůstajícím nebezpečím neonacismu, a to nejlépe všude, kde k tomu dostanou příležitost. Vzápětí byli okřiknuti Židovským muzeem, Federací židovských obcí v České republice i pražskou židovskou obcí, které organizaci Antifa považují za extremistickou. Na internetu se dokonce objevily hlasy, jež varují před přílišnou podporou „nepřizpůsobivých“. Jako by opět někdo hlídal etnickou i ideologickou čistotu těch, kteří cítí potřebu bojovat se všemi podobami xenofobie.