ISSN 1803-6635

hledat

přihlášení

anketa

Památkově chráněné domy, které jejich majitel nechává záměrně chátrat, by měly být:

celkem hlasů: 75

Berlínské bienále Na letošním Berlínském bienále zaujme už to, jak na něj jednohlasně útočí německá média. Jedním z magnetů přehlídky měl být mimochodem i projekt českého výtvarníka Martina Zeta. Ten pro něj plánoval shromáždit a zničit tisíce kusů knihy Německo páchá sebevraždu... další tipy
Nový snímek Paula Thomase Andersona s názvem The Master bude mít premiéru 12. října... více Čert vem Ratha, hokej i záhadného tvora, natočeného v blízkosti podmořského ropného vrtu nedaloko Britských ostrovů (on už se o něj král rybářů Jakub Vágner postará)... více Modeselektor + Thom Yorke: This... více Nejmladší generace amerického rapu si svojí cestu razí skrze mixtapy... více Poslechněte si pilotní singl The Full Retard nové desky Cancer for Cure veterána brooklynské rapové scény EL-Pho... více

O Miráklu Josefa Škvoreckého a Soudci z milosti Ivana Klímy – oba romány vyšly nejdřív v exilu (Škvoreckého v Sixty-Eight Publishers roku 1972, Klímův v Rozmluvách roku 1986) – přednášel 17. 10. t. r. na 14. konferenci International Society for Religion, Literature and Culture v dánském Aarhusu Jiří Hanuš. Přednášku publikoval pod názvem Detektivka o zázraku a román o normalizačním smutku v Proglasu č. 5/2008.

„Uvědomil si vůbec někdo z ctěných akademiků, že podobnou kolektivní (‚závodní‘) rezolucí vstoupili její signatáři rovnýma nohama do 50. let (...)?“ Touto otázkou reagoval „studentský list pro seniory“ Babylon v čísle 2 na prohlášení Akademické rady Akademie věd k obvinění Milana Kundery z udavačství zveřejněnému v týdeníku Respekt.

V témže Babylonu otiskl Viktor A. Debnár další z portrétů osobností české exilové literatury: tentokrát esejisty Miroslava Rašína (1904–1964), syna prvního čs. ministra financí.

Dopis z 16. 9. 1968, v němž se Václav Havel důkladně vyjadřuje k návrhu, aby Divadlo Na zábradlí uvedlo pásmo „o procesu s vedením záškodnického spiknutí proti republice – Horáková a společníci“, otiskl v Novém Polygonu č. 4/2007 v článku Proč jsem neemigroval adresát dopisu Jiří Nedoma, v šedesátých letech aktivista hnutí za zrušení trestu smrti a otec myšlenky scénického pásma o Miladě Horákové. (Nový Polygon, dnes jediný programově exilový časopis v českém jazyce, navazující na někdejší časopisy Reportér a Západ, vychází v pražském nakladatelství Primus.)

Básnickou novinku Karla Šiktance Vážná známost (Karolinum 2008) recenzovala v Tvaru č. 19/2008 Wanda Heinrichová.

Dva svazky Básní jaderného fyzika Tomáše Ungára (1946–1997), vydané nakladatelstvím Triáda pod básníkovým pseudonymem Čan, pochvalně glosoval Tomáš Pěkný v posledním letošním Roš chodeš.

Na internetové Aluzi č. 2/2008 zhodnotil Jakub Chrobák sbírku básní Ivana M. Jirouse Okuje (Gallery 2008).

Nad kvalitou písňových textů Zuzany Michnové, která „z profilu tak mocně připomínala Joan Baezovou“ (Vojtěch Lindaur), se v příloze Práva Salon č. 597 ze 4. 12. 2008 zamýšlel Pavel Šrut. Písňové texty Michnové vyšly v knížce Kam patřím já, vím jenom já (uspořádali Jan Šulc a Lubomír Houdek, Galén 2008).

S „prvním afročeským spisovatelem“ Tomášem Zmeškalem, autorem úspěšné prozaické prvotiny Milostný dopis klínovým písmem (Torst 2008), rozmlouval v Týdnu č. 40/2008 Pavel Mandys.

S knižně vydanými (původně rozhlasovými) vzpomínkami jiného znamenitého překladatele americké prózy a dramatu – Rudolfa Pellara (Nejdřív se musíte narodit..., Radioservis 2008) – seznámil v Týdeníku Rozhlas č. 49/2008 Milan Šefl.