ISSN 1803-6635

hledat

přihlášení

anketa

Památkově chráněné domy, které jejich majitel nechává záměrně chátrat, by měly být:

celkem hlasů: 76

Berlínské bienále Na letošním Berlínském bienále zaujme už to, jak na něj jednohlasně útočí německá média. Jedním z magnetů přehlídky měl být mimochodem i projekt českého výtvarníka Martina Zeta. Ten pro něj plánoval shromáždit a zničit tisíce kusů knihy Německo páchá sebevraždu... další tipy
Nový snímek Paula Thomase Andersona s názvem The Master bude mít premiéru 12. října... více Čert vem Ratha, hokej i záhadného tvora, natočeného v blízkosti podmořského ropného vrtu nedaloko Britských ostrovů (on už se o něj král rybářů Jakub Vágner postará)... více Modeselektor + Thom Yorke: This... více Nejmladší generace amerického rapu si svojí cestu razí skrze mixtapy... více Poslechněte si pilotní singl The Full Retard nové desky Cancer for Cure veterána brooklynské rapové scény EL-Pho... více
úvod > archiv > 2008 >  č. 8 > Tichý versus Cameronová

O zvláštní umělecký střet se postarala kurátorka švédské galerie Magasin 3 (Stockholm Konsthall Frihamnen) Tessa Braunová, když nedávno objeveného českého fotografa Miroslava Tichého konfrontovala s dílem fotografky viktoriánské Anglie, Julie Margaret Cameronové. Kontrast Tichého nedokonalé, zrnité fotografie, pořízené vlastnoručně vyrobeným aparátem, a Cameronové distingovaných, alegorických portrétů přátel z nejvyšší vrstvy vytváří první čitelný plán výstavy. Podstatou neobvyklého setkání v čase (Tichý se narodil v roce 1926, zatímco Cameronová zemřela v roce 1879) a prostoru (Čech a Angličanka ve Švédsku) je ale zejména experiment, který oba autory spojuje. Tichého anonymní portréty moravské každodennosti šedesátých let, specifický koníček, který se proměnil v obdivuhodný dokument a podobně klasifikovatelné „hobby“ Cameronové, uznávané pro experiment s kompozicí a světlem, hovoří podobnou řečí. Cit pro okolní svět a zapálená inovace jinak nesrovnatelných umělců jsou východisky stockholmské výstavy Zvláštní pár, otevřené do 23. března 2008.

Klára Vomáčková, Stockholm