#01/2009

finanční krize

koupit v digitální podobě
editor
Vydání: 7/1/2009
editorial

Země, naše „lícha jaktěživá… bezkrevná a mživá“, se chvěje již zbadatelně. Předesílám, abych neodradila, že prokazatelné i odhadované dopady recese na kulturní ruch autoři v přítomném čísle A2 ohledávají se snahou najít směr východu. Většinou zdroj světla nacházejí.

Ale zpět k zemětřasu. Nejapná otázka, jež v souvislosti s finančními (mocenskými) vlivy na tuto oblast života nyní ožívá v rubrikách denního tisku nadepsaných kultura, totiž zda umělcům prospívají existenční útrapy či poklid, odvádí pozornost. Intimitu vzniku uměleckého díla neopatlávejme úlisnými slovy a obraťme se k záležitostem, o nichž mluvit lze. Ba se musí. Náhlý úbytek již tak nedostačujících peněz v tuzemských nekomerčních oblastech jen naváže na jejich dlouhodobé pustošení. A ledacos se na něj svede – teď se přece musí šetřit.

Právě dokonavší rok už mnohé dosavadní tendence vyhrotil. Připomeňme některé. 1. Školství a kultura u nás nejsou politickými tématy, nýbrž libůstkami. Pražský radní Milan Richter, jenž loni naprosto vážně vyjevil koncepci své oblasti přirovnáním umění k rohlíkům na krámě, je stále v úřadu a bývalí vzbouřenci, kteří mimo jiné požadovali jeho odvolání, nyní hřadují v početném Poradním sboru primátora a snad mají dojem, že Richtera někam manévrují. Je jisté, že většina kompromisů, na nichž se shodnou, stejně sluchu radního nedojdou. A jeho – námi zvolení – nadřízení, pamětni kolegových zásluh o stranu, si beztrestně dovolují držet ho ve funkci. 2. Devótnost (nebo jen obživná únava?) v naší oblasti kultury narostla. Vede k tomu snad snaha o dialog, o dosažení alespoň malých zlepšení situace. Ale také nedostatečná vzájemná podpora všech ekonomicky neefektivních oblastí. Když v A2 č. 39/2008 vyšel alarmující článek Petra Bílka Akademická jatka o financování vysokých škol, přidalo se k němu mnoho kolegů – většina však neveřejně. Kdo se už čehokoliv drobného domohl, mlčí. „V té tiši olovné/ mha tlí, čas tkví a váhá. Tak strašně povlovné,/ to hubenství mne zmáhá…“ (J. Palivec, novoroční čtení) 3. Neschopnost nás kulturních profesionálů využít jakákoliv vítězství je mimo jiné způsobena ideologickou zabedněností. Černobílé pravo-levé vidění, stále usazené v pojmech studené války, v letošním jubilejním roce ještě posílí a odbytí názorového protivníka výrazem bolševik bude ještě dlouho znemožňovat debatu o skutečných problémech. 4. V boji s imperativem okamžité efektivity se kulturním manažerům podařilo zorganizovat mnoho úžasných akcí. Jejich vedlejším příznakem je však nová kategorie l´art pour grant, jež obsahuje množství artefaktů nebo konferencí se specifickým slovníkem a ritualizovanou formou, vytvářených v podstatě na zakázku donátora. Na renomé to kulturnímu provozu nepřidá.

Nevyčerpáno, avšak shrnuto, s netrpělivým optimismem: na recesi, způsobenou podle Hospodářských novin ztrátou důvěry v bankovní sektor, nemusí umění nijak „reagovat“. Jeho podhoubí, domácí kulturní nivó, je samorostlý komplex různých krizí, za mnohé z nichž si můžeme sami. Některé se už podařilo srozumitelně pojmenovat, u některých veřejnost projevila jakýs takýs zájem o řešení. S tím lze dál pracovat a – slovníkem pozorovatelů hybných sil společnosti – posílit důvěru v kulturní sektor.

Četba A2 vám, jak věříme, vydrží na čtrnáct dní, do 21. ledna, kdy vyjde druhé číslo. Začínají dvě nové rubriky, observace českých subkultur od Lukáše Rychetského (s. 37) a kritický pohled na projevy občanského vzdoru vůči politickým nesmyslům (s. 38), připravovaný Filipem Pospíšilem. Nové pojetí obálky, rubriky galerie a kulturních tipů vnesli do A2 noví členové redakce Dora Dutková a Martin Kubát. Redaktorkou divadelní rubriky je od nynějška Jana Bohutínská, hudebním zápisníkem se do A2 vrací Aleš Stuchlý. Tři obsažné texty přítomného čísla se týkají literatury a mezních stavů těla: markýz de Sade, Maurice Blanchot, Roland Barthes a jejich citliví vykladači (na s. 8, 26 a 39) dráždí různým rytmem čtenářskou citlivost. Podobně zadíravý je literární zápisník Jana Štolby (s. 7) a jisté taneční pasáže od Niny Vangeli (s. 15); nejen k čerstvě vydanému románu Židovský policejní klub nabízíme rozhovor s jeho autorem, americkým spisovatelem Michaelem Chabonem (s. 24). Pokud vás zajímá, co se po loňsku bude dít s Národní knihovnou, zkuste to zjistit z rozhovoru s jejím novým ředitelem Pavlem Hazukou (s. 10).

Důvěrné čtení! A zdárný nový rok!

recenze čísla

Text: říše perverze

Barthesova Rozkoš z textu

...
literatura

Každodenní kouzlení

Dvě knihy povídek Kelly Linkové

...

Od Sada k libertinům a zpět

Dvě knihy vzájemně se ostře osvětlující

...

Slavík v temnotě

Přistiženi před zavírací hodinou

...

Středověk mluví o fauně

Tři hemživá procenta z latinské encyklopedie

...
film

Veřejný nepřítel

Citlivost pro subžánry kriminálních filmů 

...
divadlo

420PEOPLE v Arše střídavě úspěšní

Nové choreografie evropské taneční skupiny

...
hudba
výtvarné umění

Potajmu ukradený slon

Kresby Tomáše Smetany

...

Případ Bonjour, Rusko

Německý příklad sponzorské uzurpace

...
galerie

Auto A. G.

...
rozhovor

Do země, kde všichni mluví jidiš

S americkým spisovatelem Michaelem Chabonem nejen o Golemovi

...

Neignorujte zločiny v Palestině

S izraelskou aktivistkou Jessikou Montellovou

...

O ministrově rozhodnutí se nediskutuje

S ředitelem Národní knihovny Pavlem Hazukou

...
beletrie

Extrémní text

...
společnost

Brno: nádraží v odsunu

Jak dopadla jedna mohutná občanská iniciativa

...

Krize, a co dál?Nemáme žádnou promyšlenou koncepci

...

Manuál pro české lidovce

...

Ne všechno lze naporcovat

...

Zítra se bude šetřit všude

Jak se finanční krize dotkne umění?

...
eskalátor

eskalátor

...