V rozhovoru pro Respekt č. 18/2009 (Langer za všechny peníze) konstatoval Vladimír Justl, že „od listopadu 1989 se u nás podařilo dokončit vydání kompletního díla Karla Čapka, Franze Kafky, Karla Poláčka, Jiřího Koláře, Bohumila Hrabala, Egona Hostovského, Vladimíra Holana a Václava Havla“ (a samozřejmě Františka Langera). „Dosud pokračuje vydávání Josefa Škvoreckého, Karla Šiktance a Ladislava Klímy. To není mnoho,“ uzavřel Justl.
Nad aktuálními politickými rysy hlavní postavy románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války se v Českém dialogu č. 3–4/2009 zamýšlel Alexander Tomský. Jeho úvaha nese název Blboun (nejapný) na mejdanu Unie alias Josef Švejk.
V témže dvojčísle zavzpomínala šéfredaktorka Českého dialogu Eva Střížovská na nezapomenutelného a všestranného Karla Velebného (1931–1989), jenž se pod pseudonymem Evžen Hedvábný vepsal i do dějin Divadla Járy Cimrmana.
Hlavní událostí XVI. ročníku Šlitrova jara v Rychnově nad Kněžnou bylo odhalení pamětní desky Jiřího Šlitra v předsálí rychnovského kina v sobotu 25. 4. t. r. za účasti legendární Soni Červené. O celé akci podrobně referoval víkendový Rychnovský deník.
První moderní českou rozhlasovou hru – byla jí v přímém přenosu z brněnského studia před 75 lety, přesně 12. 4. 1934, hra Františka Kožíka Cristobal Colón – přiblížil v Editorialu Týdeníku Rozhlas č. 18/2009 Milan Pokorný. Stojí za zmínku, že druhé nastudování Kožíkovy hry, k němuž došlo v květnu 1948 v pražském studiu a v němž hlavní roli vytvořil Jiří Pravda (krátce nato emigroval), zachovává záznam vydaný později na dlouhohrající desce (Supraphon 1989). V prvním, brněnském nastudování vytvořil hlavní roli Josef Skřivan, známý z Osvobozeného divadla a filmů V+W.
Dopisy Jindřicha Štyrského režiséru Jindřichu Honzlovi publikovali z adresátovy pozůstalosti v Umění č. 6/2008 Lenka Bydžovská a Karel Srp.
Jak se protnuly osudy prozaičky Jarmily Glazarové a básníka Jiřího Pištory, jenž odešel dobrovolně ze života 26. 9. 1970, zachytil Jan Novotný ve fejetonu Vyrovnání s minulostí (Listy č. 2/2009). Zopakujme, že v Miráklu Josefa Škvoreckého je básník Pištora zpodoben jako „velice bojovný básník Vostřák“ a autorka Adventu jako „kdysi slušná spisovatelka Burdychová, kterou naneštěstí straničtí literární vědci zahrnuli bombastickou péčí, takže o sobě ztratila pojem“.