Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě sídlí od roku 1951 provizorně v Nové radnici. Už tehdy, v padesátých letech, jí byly přislíbeny nové prostory maximálně do deseti let. Kromě dalších a dalších přírůstků se však knihovně za ta léta nepodařilo získat mnoho. Knihy se postupně začaly přemísťovat do štosů na zem, protože na policích už nebylo místo. A protože Nová radnice leží jen několik metrů od řeky Ostravice, některé místnosti jsou vlhké a musejí být trvale vysoušeny.

Kulový blesk nad Ostravicí

Po desetiletích trvajícím čekání a mnoha odkladech kvůli potížím s financováním projektu a stavby bylo konečně v Severomoravském kraji rozhodnuto o výstavbě nové knihovny a v roce 2004 bylo na projekt budovy vyhlášeno výběrové řízení. V něm zvítězili Ladislav Kuba a Tomáš Pilař, kteří před nedávnem získali cenu Grand Prix za novostavbu Fakulty chemicko-technologické s tělovýchovným zařízením Univerzity Pardubice. Jejich návrh ostravské knihovny odkazuje tvarem i barvou na briketu černého uhlí, kterým bylo hornické město – ať ve špatném či dobrém – nenávratně poznamenáno.

Kromě prostoru pro volný výběr knih, který je zatím pro čtenáře v dosavadní budově jen luxusem, o němž si mohou nechat zdát, nabízí projekt také místnosti pro doprovodné akce, literární kavárnu a studovnu o čtyřech stech místech namísto současných čtyřiceti – což pro přibližně tisíc návštěvníků denně věru není mnoho. Sklad knih by měl být konečně soustředěn na jednom místě, ne na pěti, jak je tomu dosud. K tomu řekla v rozhovoru pro MF Dnes ředitelka ostravské knihovny Lea Drchalová: „Museli jsme posunout otvírací dobu, protože i když skladníci vyjíždějí o půl sedmé, tak to prostě nestihnou. Dva sklady máme v obou křídlech radnice, další tři jsou mimo: na Hulvákách, v Přívoze a v Mariánských Horách. Kapacitně však knihovně nestačí a už nyní jsme žádali zřizovatele o pomoc při zajišťování dalších skladů. Za této situace se neustále zhoršují služby čtenářům i podmínky pro práci zaměstnanců.“ Neustálým svážením také narůstají náklady na provoz celé knihovny. Sklad by měl pojmout dva miliony knih, což je dvojnásobek kapacity dnešního fondu knihovny. To vše ve dvou podzemních a devíti nadzemních podlažích.

Na žádost města Ostravy byl k projektu ještě připojen integrovaný parkovací dům, který měl vyřešit problém nedostatku parkovacích míst v centru města. Celková cena objektu včetně parkovacího domu za 300 milionů tak byla stanovena na cca 1,5 miliardy korun. Částkou 600 milionů měla přispět Evropská komise, 490 milionů měl na stavbu dodat stát a 410 milionů kraj. Knihovna ale nemá takové štěstí jako například projekt ve Vítkovických železárnách, kde se v obřím plynojemu z roku 1921 připravuje stavba kongresového, kulturního a společenského centra, která by měla stát do čtyř let. Ostrava se jí, na rozdíl od knihovny, plánuje pyšnit během roku 2015, kdy se stane Evropským městem kultury. Kromě zmíněného centra hodlá zpřístupnit i nejstarší z vysokých pecí, vše podle návrhů Jana Pleskota.

Jaroslav Fortuna Palas

Vládní koalice schválila na stavbu knihovny v březnu 2008 půlmilionový příspěvek. Knihovna měla stát do roku 2010. Stavba však před volbami do krajských zastupitelstev nebyla zahájena – neboť ceny nejlevnějších nabídek dodavatelských prací převyšovaly plánovaný rozpočet o cca 26 milionů korun, nikoli 200, jak uvádí ODS.

Kvůli krizi oznámilo v dubnu MK ČR, že pro letošek neuvolní plánovaných 220 milionů. S nástupem ČSSD do vedení kraje na podzim roku 2008 se situace vůbec změnila. Krajská koalice ale nevyvíjela navenek žádnou aktivitu. Dokonce ani nepodnítila žádnou komunikaci s autory projektu. Což ovšem nezabránilo Jaroslavu Palasovi, hejtmanu Moravskoslezského kraje, na tiskové konferenci 17. 6. 2009 prohlásit, že realizace projektu knihovny se vyšplhá nejméně na 2 miliardy korun, a proto kraj od její realizace ustupuje. „Megalomanský projekt“ Černá kostka by podle Palase měl být nahrazen vhodnější a skromnější­ stavbou za 850 milionů korun. Stavba by prý měla být započata v roce 2012. Tehdy ale sociální demokracii skončí v kraji volební období, takže celá knihovna hrozí vyšumět už nadobro.

Veškeré dosavadní úsilí všech zúčastněných a milionové náklady na projektovou dokumentaci budovy knihovny tak přijdou vniveč. Šest set milionů na knihovnu od Evropské komise se Palas, aniž by svůj nápad s Evropskou komisí konzultoval a aniž by požádal o změnu účelu investice, rozhodl podle svých slov „vložit do zdravotnictví nebo školství“. A dál si hlavu neláme.

Petice vs. furianti

Hlavu si ale lámou, a to velice, iniciátoři petice Občanská iniciativa za Černou kostku v Ostravě Martin Strakoš, Antonín Dvořák a Jaroslav Němec. Ti spolu s téměř třemi tisíci signatáři kromě jiného namítají, že bez využití evropských prostředků přijde daňové poplatníky i případná „levnější“ knihovna v konečném důsledku ještě dráž, protože bude zaplacena pouze z jejich peněz a žádná dotace zvenku nepomůže. Palasem od boku střelená cena 850 milionů, kromě toho, že je vyšší než plánovaný příspěvek ČR na knihovnu, což by bylo 600 milionů, neboť dalších 300 milionů je určeno na parkovací dům, také není nikde zafixovaná (příkladem takové levné stavby budiž právě otevřený soudní palác v Brně, který místo na 800 milionů vyšel na 1,9 miliardy), není navíc podložená žádným projektem – a pokud se začne za tři roky stavět, ceny materiálu i stavebních prací s velkou pravděpodobností poskočí nahoru. Občanští demokraté navrhli stávající koalici ČSSD a KSČM, aby byla urychleně vypsána nová soutěž na dodavatele, neboť teď, v době hospodářské krize, jsou ceny stavebních prací i materiálů nižší. Koalice návrh rázně odmítla.

Vedení kraje zveřejnilo pod společenským tlakem, vyvolaným peticí, cenové nabídky z veřejné soutěže na stavbu knihovny i dokumentaci o hlasování jednotlivých zastupitelů k celému případu. Ta přehledně ukazuje, jak dramaticky změnila ČSSD, která vždy hlasovala pro výstavbu a podporu knihovny, od podzimu 2008 na Černou kostku názor a jak vzorně nyní ČSSD a KSČM hlasuje jako jeden muž proti. Požadavky na okamžité vypsání výběrového řízení na dodavatele stavby a její rychlou realizaci však zůstávají nesplněny.

Nezbývá než doufat v racionalitu Evropské komise, která snad bude mít na změnu účelu využití svých rozdělených investic jiný názor než ČSSD. Hejtman chce nyní evropské peníze původně určené na knihovnu poslat zpět do regionálního operačního programu NUTS II Moravskoslezsko, odkud by je chtěl čerpat na jiné projekty. ODS tvrdí, že bude po Evropské komisi chtít, aby neměnila původní účel dotace, protože hrozí, že kraj nebude mít včas připraveno dost kvalitních projektů a o peníze tak může přijít. Iniciátoři petice Evropskou komisi také na kroky vedení kraje upozornili.

Poučeni z vývoje kauzy Kaplického blobu můžeme jen konstatovat, že ČSSD byla v ostravské kauze pilným žákem pražského primátora Béma a získané zkušenosti se nyní snaží využít nejen k ničení odborníky uznávaného projektu knihovny, za který se postavila i Česká komora architektů. Pokud navíc moravskoslezští představitelé sociální demokracie říkají, že evropské peníze určené na stavbu veřejné instituce převedou do zdravotnictví, může to znamenat cokoli – třeba zalepení díry v rozpočtu na hrazení poplatků u lékaře během předvolební kampaně. Není totiž pochyb, že by jejich voličské jádro takový krok ocenilo více než novou vědeckou knihovnu.