Veřejnoprávní vícedílná reklama („dokument“) ČT 2 na muzikál (lyrikál) Kudykam ve Státní opeře je počin pro otrlého diváka. Všichni v něm mluví moudře, jsou tak dobří, častěji nejlepší, chytří a přemýšliví, všichni se navzájem tak chválí, každý se v kuse našel, Michal Horáček tak umně vystihl vše, o čem každý uvažuje, až by z toho jednoho chytl amok. Transcendentálně jsoucí entity střídají kategorické imperativy, herečka se svěřuje, že Kanta ona tedy číst nezvládne. Do toho Horáček překvapivě konstatuje, že o divadle neví vůbec nic, a jinde diváky obohatí úvahou o tom, že každý člověk má v sobě rytmus (bití srdce atd.) a ten, kdo to vnímá zvláštním způsobem, je tanečník. Samožernou reklamou uhranutí diváci si jistě rádi koupí vstupenky třeba do parteru za 1150 Kč, Státní opera, Kudykamem snad jen dočasně spřízněná s Hudebním divadlem v Karlíně, si (doufejme) pronájmem vylepší rozpočet a ČT má čím zaplácnout svůj intelektuální program. Takhle se dělá marketing: tři mouchy jednou ranou – neberte to.