ISSN 1803-6635

hledat

přihlášení

anketa

Památkově chráněné domy, které jejich majitel nechává záměrně chátrat, by měly být:

celkem hlasů: 77

Berlínské bienále Na letošním Berlínském bienále zaujme už to, jak na něj jednohlasně útočí německá média. Jedním z magnetů přehlídky měl být mimochodem i projekt českého výtvarníka Martina Zeta. Ten pro něj plánoval shromáždit a zničit tisíce kusů knihy Německo páchá sebevraždu... další tipy
Nový snímek Paula Thomase Andersona s názvem The Master bude mít premiéru 12. října... více Čert vem Ratha, hokej i záhadného tvora, natočeného v blízkosti podmořského ropného vrtu nedaloko Britských ostrovů (on už se o něj král rybářů Jakub Vágner postará)... více Modeselektor + Thom Yorke: This... více Nejmladší generace amerického rapu si svojí cestu razí skrze mixtapy... více Poslechněte si pilotní singl The Full Retard nové desky Cancer for Cure veterána brooklynské rapové scény EL-Pho... více
úvod > archiv > 2010 >  č. 10 > Punk Sněhurka Riviéra / D...

Punk Sněhurka Riviéra / DOM vstal z mrtvých, aneb Konečně, J. Vondruško - polotovary

DOM, skupina prvního českého punkového básníka Josefa Vondrušky, vyrostl z podhoubí normalizační ČSSR jako „zářivá zhoubná houba“ a v prostředí hospodského patosu tehdejších podzemních aktivit pak před vlasatci, zírajícími na Vondruškovy nalakované nehty, zářil jako „černý jedovatý květ dekadence pozdních sedmdesátých let“. DOM však nelze popsat jako hudební skupinu. Je to vlastně jen odlesk, eklektické gesto zrcadlící na dálku mytický vesmír skutečného dění. V tomto mýtu pak v Dombaru, tj. v hostinci Pod Vrchem, panovala zvláštní tajemná síla: „SÍLA DOMU“. Jejím jádrem zřejmě byla schopnost být kdekoli, a stejně být jinde, neboť „lidé z DOMU jsou lhostejní ke světu, ve kterém se oni sami nacházejí“. Reportáž uveřejněná v 2. čísle Vokna je z roku 1979.

 

V roce 1977 poslední vystoupení, od té doby se situace vyvíjela (problémy se zkušebnou, změny v obsazení) akcelerována maratónským běžcem.

Někdy úplně bez života se ztrátou víry, aby nakonec přišla renesance této první skupiny Nové vlny v této zemi.

DOM vystoupil v černé kůži, zpěvák J. V. navíc s make-upem, aby zdůraznil svoje texty (kdo je nezná – většinou jsou o lásce). Za podiem byla aluminiová stěna a bylo použito stroboskopu. Skladeb bylo dvanáct a vystoupení trvalo asi hodinu. Skupina některé skladby prodloužila. Jedna z ústředních byla „Věřím ve zlo“ – filosofie 1984? Krásná píseň byla „Ono to je jiný“, kterou si některé groupies dosti často zpívají. Lidem se líbila „Krkavčí matka“, kterou potom chtěli přidat. Já mám nejraději píseň „Divný kluk“, ale tentokráte nebyla slyšet basa, takže na první místo dávám „Ono to je jiný“:

Víš ono to je jiný, když o někom na dálku sníš,

víš ono to je jiný, když s ním potom spíš

– to jsou ty verše, takže už se nemůžete divit, že si to někteří lidé zpívají. „Rock’n’rollové zvíře“ byla improvizace z fleku. Na závěr „Rock’n’rollový miláček“ – ano, rock’n’roll.

Možná by bylo lepší, kdyby DOM hrál s jednou kytarou, protože ty dvě se někdy rozcházejí, ale zde se nedá moc měřit hudebními měřítky, protože tu je důležitější myšlenka a cit a upřímnost.

 

Zkrátila elsa aids