Nejzáhadnější postavou argentinského filmu zůstává zcela jistě Quirino Cristiani. Tento karikaturista a animátor, jenž se do Argentiny přestěhoval ve čtyřech letech z rodné Itálie, proslul údajně prvním celovečerním animovaným filmem světa, snímkem El Apóstol (Apoštol) z roku 1917. Problém je, že se snímek nezachoval, a tak můžeme věřit pouze dobovému tisku a hlavně Cristianiově paměti, že šlo skutečně o celovečerní film. Apoštolem z názvu byl ve snímku Hipólito Yrigoyen, který byl roku 1916 zvolen po řadě konzervativců jako první radikální argentinský prezident. V animované politické satiře sní o tom, jak za pomoci olympských bohů nechá vypálit zkorumpované Buenos Aires očistným ohněm a vystaví město nové. Žánr politické satiry se Cristianimu ale vymstil – po úspěchu El Apóstola se pustil do dalšího údajně celovečerního filmu, Sin dejar rastros (Beze stopy, 1918), který se v kinech promítal jen jediný den a pak byl z politických důvodů zkonfiskován (líčil totiž snahy německých tajných služeb vyprovokovat vstup Argentiny do první světové války a Yrigoyenovu snahu o neutralitu). O pár let později se Cristiani pokusil o další světový rekord – totiž první světový celovečerní zvukový animovaný film. Natočil ho v roce 1931 pod názvem Peludópolis, který si pohrával s hanlivou přezdívkou tehdy už senilního Yrigoyena, jež zněla Peludo neboli chlupáč či idiot. Opět ale neměl štěstí – během dvou let práce na filmu převzal v Argentině vládu generál José Félix Uriburu, a tak snímek pozbyl původního satirického smyslu. Tento film i Cristianiho další projekty propadly u diváků a postupně se jeho jméno zcela vytratilo. V dějinách animace ale zůstává jako autor dvou světových rekordů. Jestli jsou skutečné nebo ne, zůstává záhadou.