I já jsem očekával, že by Ostrava mohla získat titul Evropské město roku 2015. A to nejen proto, že přípravu měl mj. „na povel“ Čestmír Kopecký, ale proto, že Ostrava skutečně svébytnou kulturou žije a má kulturní osobnosti. Potíž asi byla v tom, že projekt byl tak originální, tak nekonvenční, až se zdá, že nemůže být splněn. Cílem podávání grantů totiž není být nejlepší či nejoriginálnější, ale „správně vyplnit“ příslušné kolonky v žádosti. Průměrnost znamená přesvědčivost, že se realizace podaří a nebude to žádná blamáž. Standardnost si také dokážou představit hodnotitelé komise. Hlavně ne nějaké experimenty, protože to by se pak celá akce mohla vymknout z rukou. Cílovou skupinou jsou masy, ne underground či jiná kulturní elita. Co tedy dělat? Plzeň nám za pět let ukáže, proč vlastně vyhrála. Ostrava nám zase za pět let předvede, že kulturním městem může být i bez titulu. Stačí pokračovat v projektu a prokázat, že kultura není jen v betonu a v penězích, ale v lidech a jejich hlavách, rukou a samozřejmě srdcích. Třeba to trochu pozmění i kolonky v žádosti pro další města. To by mohlo být druhé morální vítězství Ostravy pro Evropu – stát se kulturním městem, protože chce, a ještě pozměnit obsah žádosti k získání titulu dalším zájemcům.