Loutkové hry Bedřicha Beneše Buchlovana (1885–1953) a jejich inspirační zdroje analyzoval v 52. ročníku sborníku Slovácko (2010) Pavel Portl.
Artur Breisky a Slaný je téma i název studie Milana Hese v 18. ročníku Slánského obzoru (2010).
Článek režiséra K. H. Hilara Gogol v rozhlase Prahy (Režisérův úvod) v 11. ročníku týdeníku Radio-Journal č. 14 z 1. 4. 1933 k vysílání Hilarova nastudování Ženitby v Národním divadle přetiskl Jiří Hubička v Týdeníku Rozhlas č. 32/2011 v rubrice Návraty po zvukových stopách.
Medailon Boženy Benešové, po níž se od 1. 3. t. r. jmenuje knihovna v Napajedlích, přinesl v letním dvojčísle 7/8 měsíčník Čtenář.
„Překvapivě jinou“ shledala Marii Majerovou Klára Kubíčková, když recenzovala v Mladé frontě DNES 1. 8. 2011 monografii Dany Nývltové Femme fatale české avantgardy (Akropolis 2011).
Do osmého vydání románu Josefa Škvoreckého Tankový prapor (nakladatelství Plus 2011) převzal editor Michael Špirit předmluvu Jiřího Voskovce Rekomandace z prvého vydání románu, jímž v listopadu 1971 – brzy tomu bude už čtyřicet let! – zahájilo činnost nakladatelství Sixty-Eight Publishers v Torontu.
O zvláštní vstřícnosti amerického publika vůči hrám Václava Havla hovořil v Salonu č. 732, příloze Práva z 11. 8. 2011, Štěpán Šimek, divadelní režisér a pedagog, překladatel Havlových her do americké angličtiny.
Bez povšimnutí prošly letos 8. 6. nedožité 75. narozeniny divadelníka Zdeňka Hedbávného (1936–2003), autora dosud jediné knižní publikace o režiséru Alfrédu Radokovi.
Bibliografie rusisty Miroslava Drozdy (1924–1990), uzavírající 39. svazek sborníku Slavica Pragensia (2009) Prostor pro tvorbu, věnovaný nedožitým Drozdovým osmdesátinám, zaznamenává i Drozdovy texty, jež v 70. a 80. letech minulého století podepisovali Drozdovi kolegové a přátelé, nejčastěji Jaroslav Hulák, Jaroslav Žák, Radegast Parolek, Alena Macurová či Jarmila Fromková. Do sborníku přispěl i vloni zemřelý Zdeněk Pešat vzpomínkou na Drozdovu spolupráci s kruhem bohemistů Sklerokruh v letech tzv. normalizace.