Zdálo by se, že v době všudypřítomné krize budou stavební a developerské firmy méně ochotné investovat do velkorysých projektů. Ve čtvrté pražské městské části to však neplatí. Stavební dění tu připomíná sedmihlavou saň, které po ztrátě jedné hlavy vyrostou tři nové.
Plánované zástavbě Pankrácké pláně byl věnován již článek Vztyčené prostředníčky nad Prahou (A2 č. 16/2010). Před půl rokem však nastal v této kauze zásadní obrat. Městský soud v květnu letošního roku rozhodl o zrušení územního rozhodnutí ve věci stavby bytového domu a hotelu Epoque. Učinil tak překvapivě z důvodu, na který již dlouho upozorňují na Pankráci působící občanská sdružení: v území, kde jsou již dnes překračovány zvukové a imisní limity, nelze umisťovat bez dalšího šetření nové stavby, byť se zdá, že jednotlivě stav zhorší jen minimálně. Součet jejich dopadů má totiž samozřejmě velký význam.
„Městský soud výslovně odmítl dosavadní přístup dotčených orgánů a konstatoval na pohled celkem banálně znějící samozřejmost, totiž že limity stanovené právními předpisy jsou závazné," říká Petr Kužvart z Ateliéru životního prostředí, který se soudního sporu účastnil. Přesto není zatím jisté, zda se „prostředníčky nad Prahou" nakonec neobjeví. Developerská firma ECM Real Estate Investments si totiž již dříve zaplatila stavebního inspektora, jenž vydal certifikát ekvivalentní stavebnímu povolení. S ním se teď firma proti rozhodnutí odvolala k Nejvyššímu správnímu soudu.
Velká transakce
Místem nového sporného projektu se pro změnu stal park na Kavčích horách, jedna z mála zdejších rozlehlých, zástavbou neporušených zelených ploch. Vše začalo minulý rok v lednu směnou pozemků mezi Městskou částí Praha 4 a firmou Prominecon Group, bývalým Navatypem, jenž je dlouhá léta spjat s radnicí a jehož nechvalně známým majitelem byl podnikatel Roman Janoušek. Firma vlastnila pozemek na okraji pankráckého Centrálního parku směrem k České televizi a vyměnila ho za lokalitu v parku na Kavčích horách, situovanou přibližně nad podolským plaveckým bazénem. Jak uvádí starosta Prahy 4 Pavel Horálek, radnice byla motivována ke směně dlouhodobým zájmem o scelení Central parku.
Celá transakce je podezřelá od začátku. Hodnota obou pozemků byla totiž vyčíslena na něco málo přes osm milionů korun, a to přesto, že se v případě pozemků v Centrálním parku jedná o veřejnou zeleň, zatímco pozemek na Kavčích horách je stavební parcela s jedinečným panoramatickým výhledem na Prahu. Podle nezávislých odhadců přišla touto transakcí radnice asi o 35 až 40 milionů korun. Možnost poškození přilehlé zeleně navíc vyvolala u obyvatel nevoli. Když přišla Prominecon Group s projektem pětipatrového bytového domu, začali místní lidé sepisovat petici a aktivně projevovat svůj nesouhlas. Manifestací proti zástavbě se stala dvě zasedání městského zastupitelstva. Na prvním musela veřejnost čekat až do nočních hodin, než se k bodu Kavčí hory zastupitelstvo vůbec dostalo. Na druhém, které proběhlo 22. září, veřejnost i opoziční zastupitelé opakovaně navrhovali odstoupit od nevýhodné směnné smlouvy a vrátit tak pozemek do vlastnictví Prahy 4. To ovšem většina zastupitelů zamítla. Starosta argumentoval ve smlouvě vyhrazenou možností odstoupit, pokud nebude radnice souhlasit se stavebním projektem, a dovozoval, že radnice bude moci výstavbu na pozemku regulovat. Touto regulací je požadavek snížení počtu podlaží na tři a omezení zástavby pozemku na maximálně třicet procent. Nic z toho však nelze v tomto případě chápat jako zásadní změnu. „Celá tato kauza, jak všichni vidíme, zavání bohužel korupcí," poznamenala jedna z 1200 podepsaných pod peticí proti jakékoli výstavbě v parku.
V případě Kavčích hor je však snaha Prominecon Group jen začátkem možné destrukce prostředí, podobné zastavění části parku na Parukářce. Mnoho zelených ploch na Kavčích horách patří České televizi. Obava z postupného odprodávání jejích pozemků soukromým investorům se potvrdila už v srpnu 2010, kdy se podařilo zastavit podezřelý a hluboce podceněný prodej pozemku o osmi tisících metrů čtverečních v okolí hřiště Slavoj Podolí. Po změně územního plánu by se pozemky i s hřištěm mohly stát stavební parcelou.
Radnice budí dojem
Se změnou územního plánu počítají i majitelé dalších, zatím nestavebních ploch v okolí. Například opět Roman Janoušek, kterému patří další parcela na Kavčích horách, ve svahu k Braníku, jež je vedena jako zeleň, po změně by se z ní ale stalo rovněž velmi lukrativní místo. Také mezi ulicemi Nad Pekařkou a Pod Pekařkou, v místech bývalé zahrádkářské kolonie, má vyrůst po již navržené změně v územním plánu velkorysý projekt společnosti Skanska s pětipatrovými či terasovitými bytovými domy.
Radnice přitom budí dojem, že brání zájmy obyvatel. Jak bylo řečeno výše, v případě směny pozemků si vyhradila právo projekt developera jemně modifikovat. Zároveň ale ignoruje potřebu regulace například u Pankrácké pláně, kde je nutné zásadním způsobem určit limity výstavby. Vše nasvědčuje tomu, že regulaci používá radnice účelově: občan získá naději a zájmy investorů zůstanou v podstatě celé. Jiným krokem, který má udělat městské části dobré jméno, je revitalizace nově sceleného Centrálního parku. Její cena je však neuvěřitelných 51 milionů. Mnoho smluv na práce v parku je nadhodnocených, nevýhodných pro městskou část. Například lavičky jsou dvakrát dražší, než je průměrná cena běžného typu. Hřiště, jehož autorem má být Bořek Šípek, bude údajně stát polovinu celkových nákladů. „Jedná se zřejmě o nejdražší dětské hřiště v České republice. Cena odpovídá tomu, že některé hrací prvky budou pravděpodobně pozlaceny," uvádí v podnětu kontrolní komisi Městské části Prahy 4 Občanské sdružení Pankrácká společnost.
Hlasitý nesouhlas
Pankrác a blízké okolí tedy čeká i bez mrakodrapů stavební ruch. Část pozemků vedle Centrálního parku by měla být zastavěna Obytným souborem Kavčí hory společnosti Hochtief – čtyřmi maximálně osmipodlažními bytovými domy, které obsáhnou více než tři sta bytů. V rozhodovacích procesech se stále nacházejí další budovy v okolí magistrály: administrativní centrum Pankrác, polyfunkční areál Reitknechtka, administrativní dům Beryl a dostavba obchodního domu Bauhaus s tzv. Malou ledovou věží o výšce pětašedesát metrů. Spolu se stavbami se navýší zatížení magistrály, která by se měla naopak zklidňovat. Investoři se však opírají o studii Technické správy komunikací, jež zní pozitivně, protože (bez pádného zdůvodnění) redukuje četnost využívání parkovišť u administrativních budov.
Na posledním zasedání zastupitelstva se sešli občané a občanská sdružení nespokojená s plánovanou výstavbou v parku na Kavčích horách, s chystaným monstrózním Obytným souborem Braník i s výstavbou v Údolní ulici u Novodvorské, na dalším pozemku nevýhodně prodaném městskou částí. Argumentováno bylo zněním rozsudku Městského soudu ve věci pankráckých mrakodrapů. Právě tento rozsudek je možným důvodem rostoucí participace místních proti výstavbě. „Myslím si, že vnímání zdejší veřejnosti se pomalu začíná měnit. Na zasedání zastupitelstva pravidelně přichází čím dál větší množství občanů, kteří se nebojí vyjádřit nahlas svůj nesouhlas s kroky radnice," říká Zdeněk Holeček z Občanského sdružení Pankrácká společnost. V boji s valícím se developerským a stavebním molochem, který nezastavila ani krize, se počítá každý.
Autorka je spolupracovnice redakce.