Ad Cirkus bez zasloužené reflexe, A2 č. 20/2012
S mnohým z toho, co píše Ondřej Cihlář v posledním čísle A2 o pozici nového cirkusu v českém mediálním prostoru, lze jistě souhlasit a s jeho recenzním zhodnocením letošní Letní Letné v Divadelních novinách 15/2012 souhlasím dokonce takřka do puntíku. Kladu si jen otázku, zda pan Cihlář v průběhu letošní Letné ve skutečnosti nějakou deníkovou kritiku četl – kdyby totiž otevřel Lidové noviny s několika recenzemi kolegyně Machalické a Hospodářské noviny s mou trojrecenzí hlavních hvězd festivalu, zjistil by, že oba shodně o údajně „v médiích vychvalovaném“ kanadském kusu souboru 7 fingers referujeme poměrně ostře kriticky a že o značných kvalitách cirku Galapiat se mohli diváci doslechnout nejen „tichou poštou“, ale i z LN hned v úterý 21. a z HN v pátek 24. srpna. Nevím, zda je za tím pouhá nepozornost, nebo zda si pan Cihlář chtěl za každou cenu uchovat punc jediného soudného a spravedlivého, zato ale tuším, že podobný apriorismus bez důkazů je tím, co prostředí české divadelní kritiky (a mediální prostředí vůbec) ničí v první řadě. A nevšimne-li si střízlivého a kritického psaní o novém cirkuse ve dvou předních denících ani teoretik a badatel v oblasti nového cirkusu, pak mám obavu, že „naděje, že se věci lepší“, věru nesvítá.
Michal Zahálka, divadelní kritik
Ad Osiris ze South Beach, A2 č. 19/2012
Článok som si rada prečítala, na SpaceGhostPurrpa som bola celkom zvedavá… The Chronicles práve počúvam, ale tie kecy o tom, ako majú ženy suck a dick v roku 2012 a sú bitches, to všetko s vysamplovanými porno filmami alebo súkromnými sex-videami, sú pre mňa fakt mimo. Som trochu prekvapená, že sa nič z toho tematického záberu rapovania v článku neobjavilo.
Ľuba
Ad glosa J. Chlupáče (A2 č. 17/2012)
Jsem pamětník té doby, Franze jsem znal osobně a i další lidi z raného skinheadského hnutí, druhá část zmíněného rozhovoru z Vlasty o punku byla vedena se mnou. Mohu potvrdit, že Franz byl regulérní skinhead se vším všudy, názorově sice umírněný, ale přesvědčený rasista a jeho působení mezi skiny nebylo žádnou sociologickou sondou, jak dnes tvrdí, ale vycházelo ryze z jeho vůdcovských ambicí a pomateného ega. Jeho dnešní snahy jsou pouze pokračování tehdy započaté kariéry, kterou přerušil vzhledem k tomu, že ho skinheadská radikální scéna odvrhla, a nikoli proto, že by si cokoli uvědomil anebo ukončil své průzkumy subkultur. Franz, J. X. Doležal, Landa, Fanánek a mnozí další patřili k propagátorům rasisticky motivovaného skinheadského hnutí a jen alkohol (Fanánek), marihuana (Doležal) anebo exkursy do třetího světa (Franz) otupily jejich tehdejší orientaci. Nevěřím však, že by došlo k zásadní proměně myšlení u Franze a kohokoli jiného. Je tragédií, že alternativní, intelektuální a kulturní scéna neumí toto číst a rozpoznat a že nachází u lidí s poměrně otevřenou myslí podporu. Svědčí to o neschopnosti kritického myšlení a o zoufalství z faktu, že není koho volit, což vede k takovémuto extrému, který považuji opravdu za nebezpečný. Franzova kandidatura, respektive podpora jeho kandidatury může uvést do pohybu rasistické a xenofobní podhoubí, které je v České republice velmi silné, a i když Franz neuspěje, což je zřejmé, jeho působení může mít dlouhodobé následky podobné tomu, co způsobila rovněž nekritická podpora Orlíku a Daniela Landy zejména ze strany médií v devadesátých letech.
Bergámo