Odmalička slýcháme výchovné poučky typu „bez práce nejsou koláče“ nebo „kdo nepracuje, ať nejí“. Co když je ale všechno jinak a pomalu nastává čas k radikálnímu přehodnocení pojmu „práce“ a spolu s ním i stávajícího systému? To je jedna z klíčových otázek, které pokládáme v tomto čísle. Téma nazvané Exodus ze společnosti práce ohledává především problematiku základního občanského příjmu, tedy částky, která by měla být vyplácena všem bez rozdílu. O exodu jako tvůrčí cestě z prostředí, které se snaží být za každou cenu „konkurenceschopné“ a „efektivní“ a v němž se práce redukovala na pracovní místo, mluví jeden z otců myšlenky základního příjmu André Gorz: „Musíme se naučit vnímat práci jinak – ne jako něco, co máme nebo nemáme, ale jako to, co děláme. Musíme být dostatečně odvážní a nad svou prací znovu získat kontrolu.“ Naopak skeptický pohled zastává Jan Keller, který konstatuje, že „dnešní vlna nedostatku práce schopné zajistit prožití důstojného života pro všechny je za stávajících podmínek neřešitelná. Jakékoli její řešení by totiž odporovalo tržní logice.“ Vize přesto existuje – pro začátek se můžeme připojit ke Gorzově prostému přesvědčení: „Z popela pohřbeného a neexistujícího historického subjektu – strany, státu, třídy – povstane individuální subjekt tím, že nejprve odmítne staré hovadiny.“
Příbuzné články
editorial
Podle spisovatele Davida Fostera Wallace bychom se pravděpodobně nacházeli v roce sponzorovaném výhodnými hypotékami na míru, exekutorskými úřady nebo extra savými inkontinenčními plenami...
editorial
V třetím bodu koaliční smlouvy současné vlády se mluví o potravinové soběstačnosti naší země i o podpoře lokálních producentů. Zní to pěkně, ale asi by bylo naivní očekávat nějaká skutečná řešení od vlády...
editorial
Slovenská literatura je i po téměř čtvrtstoletí od rozdělení Československa s tou českou stále spjata dost těsně. Bohužel ale jednostranně. Češi téměř slovensky nečtou...