editorial

Dámy a pánové,

i v letošním roce pokračujeme – vedle mnohé další špinavé i bohulibé činnosti – v prozkoumávání oblastí nezávislého komiksu. Po japonské manze a americkém undergroundovém comixu se nyní zaměřujeme na francouzskou „bande dessinée“, konkrétně na autory kolem nakladatelství L’Association. To vzniklo v roce 1990 a sdružilo tvůrce, kteří jsou známí i z českých překladů, například Lewise Trondheima, Davida B. nebo Marjane Satrapiovou. V dějinách evropských komiksových scén bychom těžko hledali takto vlivný edičně nakladatelský projekt, který dokázal během několika málo let zásadně proměnit podobu celého kontinentálního komiksu. Jak už ale bývá naším zvykem, zaměřili jsme se v textech nejenom na klady francouzského komiksového boomu, ale i na rozpory a kontroverze, a to jak v rámci L’Association, tak v širším kontextu. Jak ostatně prohlásil editor a teoretik Jean-Christophe Menu v jednom rozhovoru, „tvrzení ,Francie, země komiksu‘ se musí opravit na ,Francie, země sračkových komiksů, kde přežívá jen několik málo podivínů, kteří se nebaví vtipy o velkých ňadrech a nezajímá je fantasy meče a magie‘“. Přirovnání k exkrementům používá i jeden z nejvýraznějších autorů z okruhu „Asso“ Patrice Killoffer, a dokonce pro své vlastní výtvory: „Když se poserete, tak se zároveň očistíte.“ Oceňujeme jeho pozitivní náhled…