Někteří zlínští občané zhodnotili skutečnost, že se imaginace politických protestů v našich končinách zpravidla drží okolo bodu mrazu, a minulý týden vyjádřili svůj odpor proti účasti komunistů v krajském zastupitelstvu stavbou sněhuláků. Předehrou k podivné alegorii byla akce „Vytrub rudé z kraje“, jejíž průběh nejlépe shrnul titulek „Kvůli komunistům šoféři mačkali klaksony“. Poté už pár horlivých rodáků dalo průchod svému antikomunismu a nespokojenosti s hejtmanem Mišákem prostřednictvím sněhu, z něhož uváleli a uhnětli koule, a samozřejmě nezapomněli ani na obligátní mrkev, kamínky a klacíky. První skupinka sněhuláků vyrostla ještě během troubení hned u silnice. Panáci ze sněhu se „mračili“ a drželi podobizny Lenina, Brežněva a Gottwalda, ve městě obzvlášť neoblíbeného. Naopak „sněhuláci symbolizující nevinnost“ se objevili poblíž sousoší bratří Baťů naproti zastupitelstvu. Tito sněhuláci byli postaveni zády k budově, jakoby v symbolickém dialogu s mytickými průmyslníky zprostředkovaném cedulkou: „Vám to určitě také vadí, ale oni vám zakázali se otočit.“ Jeden z organizátorů vše vysvětlil: „Bylo nám zakázáno otočit sochy Baťů, tak jsme otočili zády ke kraji aspoň sněhuláky.“ Je v tom zřejmě něco z myšlenky Litevců, kteří na protest proti jedné ze svých vlád postavili 141 sněhuláků a nechali je roztát. Co na to moravští aktivisté? Zvolili prý takové protesty, aby nikomu nemohly ublížit. A opravdu, oteplilo se.