eskA2látor 1

„První souborná edice jádra básníkova díla. Svazek obsahuje kompletní Bieblovy básnické knihy kromě prvotiny napsané se strýcem Arnoštem Rážem a poúnorové sbírky Bez obav (značně poznamenané dobovým schematismem).“ Málokdy se povede nasypat tak suchý humor přímo do anotačního textu. To není Česká soda, ale Česká knižnice. Nebo může jít o dialektické cvičení. Bez obav… Už samotný název pro cokoli poúnorového vypadá z polistopadového hlediska tak absurdně, jako by básník popíral cosi mnohem závažnějšího než jen nějaké subjektivní obavy. A to už není k smíchu. Cos byl zač, Biebl, že ses tenkrát – tenkrát, když věšeli Kalandru! – nebál? Nebo ses bál a bál ses o tom napsat? Ale to je pak život ve lži, Biebl, víme? Schematismus! Může si zklasičtělý básník dovolit takovou kaňku na konci sívíčka? V reprezentativní skorosouborné České knižnici tedy ne. Možná nám touto rafinovanou negací negace editor Bieblova díla (bez Bez obav) cosi podprahového vzkazuje. Avantgardní básník nemůže ani šedesát let po smrti publikovat, aniž by byl poznamenán dobovým, polistopadovým schematismem. Kosťo, v klidu; tohle není cenzura, tohle je pocta.