eskA2látor 2

Kamarád Messud se chystá emigrovat. Je to škoda, je to dobrý režisér, absolvent FAMU, který točí zajímavé filmy, jezdí s nimi po světových festivalech a promítají je kina ve Francii, v Německu, v Kanadě… V Česku mu je nechtějí uvádět ani žánrové festivaly. To ale důvodem ke stěhování není. „Jde mi o syna. Nechci, aby vyrůstal v takové společnosti,“ vysvětluje mi, proč začal zkoumat, kam odsud. Mrzí mě to, ale nedivím se mu. „Tahle země se úplně zblázní,“ říká zaraženě, když zjišťuje, že už i náš společný známý, kdysi pankáč, začal na Facebooku burcovat lid proti běžencům. Současná vlna xenofobní hysterie nepřišla jen tak odnikud. Zášť vůči „cizákům“ bublá v naší společnosti dlouhodobě, jen terče se proměňují. Letos nenávidíme imigranty, loni muslimy, předtím Romy, Rusy, Němce, Židy, Rakušáky… Nenávidět kapitalismus je ovšem jen pro anarchistické živly. Kdo tedy přijde na řadu, až splaskne bublina s běženci? A zaslouží si mé děti vyrůstat uprostřed vší té únavné zášti?