Pod jednou vlajkou

Kurdským Lidovým obranným jednotkám (YPG) a jejich křídlu Ženským obranným jednotkám (YPJ), bojujícím na severu Sýrie za právo na sebeurčení a proti Islámskému státu, se podařila pozoruhodná věc. Získaly podporu z tak různých stran, jako jsou městští liberálové, radikální levice, konzervativní vlády nebo islamofobové. Jde sice často spíše o sympatie než o reálnou podporu, je zde však také letecká podpora ze strany spojenců a kromě občasné humanitární pomoci míří do severní Sýrie také zahraniční dobrovolníci. Jejich pohnutky a původ jsou přitom značně rozmanité.

Pod republikánskou trikolorou

V březnu 2015 turečtí pohraničníci otevírají hraniční přechod mezi syrským městem Kámišlí a tureckým Nusaybinem. Půltucet žen zvedá rakev a dav skanduje: „Ať žije Ivanin odboj“ a „Ivana Hoffmannová je nesmrtelná“. Hoffmannová byla první zahraniční dobrovolnicí, která zemřela v řadách YPG/YPJ. Devatenáctiletá studentka německé střední školy byla aktivní členkou socialistické skupiny Young Struggle, která má podle všeho úzké vazby na tureckou Marxisticko­leninistickou komunistickou stranu (MLKP). Ta se podobně jako několik dalších více či méně ortodoxních marxisticko­leninistických stran připojila ke kurdským jednotkám brzy po jejich založení v roce 2011. Prvními zahraničními dobrovolníky tedy nejspíš byli turečtí občané z MLKP.

Na konci ledna 2015 se Hoffmannová objevila ve videu šířeném zpravodajskou agenturou ETHA, ve kterém jsou vidět i turečtí a španělskojazyční dobrovolníci. Za nimi vlaje vedle vlajky MLKP i vlajka Druhé španělské republiky. Zda rudo­žluto­fialová republikánská trikolora odkazuje jen k uskupení, z nějž dobrovolníci pocházejí, anebo zda značí i blízkost k ideji interbrigád, není zřejmé. V červnu téhož roku každopádně Mezinárodní koordinace revolučních stran a organizací (ICOR) vyhlásila založení interbrigád s cílem podpořit obnovu města Kobanê po obléhání Islámským státem.

Souběžně se vznikem interbrigád pod záštitou ICOR dobrovolníci z Turecka, Španělska, Řecka a Velké Británie založili Mezinárodní prapor svobody (IFB). Ten se svým složením skutečně podobá interbrigádám třicátých let – pod jednou vlajkou zde stojí jindy rozkmotření ortodoxní marxisté­leninisté, maoisté, anarchisté i revoluční socialisté. Většího mezinárodního ohlasu se ale praporu dostalo až rok po založení, když skupina britských a irských bojovníků Bob Crow Brigade začala komentovat na Twitteru britskou politiku a světové dění pomocí nápisů na zdech. Brigáda, pojmenovaná podle nedávno zesnulého britského odboráře, se hned ve svém prvním vzkazu tvrdě opřela do labouristického poslance Owena Smithe, který letos v srpnu prohlásil, že by řešení syrského konfliktu mělo brát ohled na všechny aktéry – včetně Islámského státu. Na jedné z rojavských zdí se pak objevil nápis: „Chceš se bavit s ISIS? Řekni to mučedníkům z Manbídže.“

Proti islamismu i kapitalismu

Z programatických textů není zřejmé, nakolik se skupiny takto nesourodé koalice ztotožňují s různými fasetami projektu rojavské revoluce. Většina jednotek YPG/YPJ má však vedle bojů vyhrazený čas na studium politické literatury. Podobně jako bojovníci spřízněné Strany pracujících Kurdistánu (PKK) probírají především texty uvězněného Abdulláha Öcalana, zakladatele PKK a hlasatele demokratického konfederalismu, inspirovaného teoretikem Murrayem Bookchinem a jeho představou libertariánského municipalismu.

IFB pak veřejně deklarovala, že se pro Rojavu angažuje v duchu Španělské občanské války, což obnáší obranu proti „imperialistům, jakož i reakčním a fašistickým režimům“, tedy proti Islámskému státu i režimu Bašára al­Asada. Zároveň považuje rojavský projekt za ženskou revoluci a k důslednému antifašismu řadí boj proti islamismu i kapitalismu. IFB sice není jedinou dobrovolnickou formací, ale svým koordinovaným vystupováním vybočuje z řady dobrovolnických iniciativ a facebookových skupin.

Mezi další známější iniciativy patří kampaň Lions of Rojava, oslovující případné rekruty. Za její facebookovou stránkou stojí bývalý americký voják a „znovuzrozený křesťan“ Jordan Matson. Matson by se stejně jako stovky jiných dobrovolníků k IFB zřejmě nikdy nepřidal. Mnoho zahraničních dobrovolníků, kteří se připojili k YPG/YPJ přes kampaň Lions of Rojava a kteří v Matsonovi vidí jakéhosi hrdinu křesťanské pravice, však na rozdíl od něho v rojavských jednotkách nesetrvalo a postupně přešlo k jiným milicím.

V různých milicích

Investigativní společnost Bellingcat zmapovala strukturu dobrovolníků ze Spojených států skrze veřejně dostupná data, tedy sociální sítě a média. Ze 108 dobrovolníků v boji proti Islámskému státu se jich k YPG/YPJ připojilo 56, ostatní se přidali buď k iráckým pešmergům, nebo k různým křesťanským milicím. Z reportu vyplývá, že kromě odhodlání bojovat proti Islámskému státu hraje roli ještě několik dalších pohnutek: především křesťanská víra, touha po dobrodružství, problémy spojené s přechodem z vojenského do civilního života a nespokojenost s americkým postupem na Blízkém východě. Dobrovolnictví na základě křesťanské víry se přitom zdá být především znakem těch, kdo do Sýrie přišli z USA, a netýká se například západoevropských bojovníků. Křesťanská motivace ovšem koliduje se sekulární ideologií YPG/YPJ. Kromě toho je mezi americkými dobrovolníky vysoký počet veteránů (skoro dvě třetiny) a ti se mnohdy nespokojí s volnou, nehierarchickou koordinací jednotek YPG/YPJ.

Ani státy, z nichž dobrovolníci přicházejí, ani YPG/YPJ nezveřejňují jejich počty. Mnoho dobrovolníků se totiž svým vstupem do ozbrojených skupin ocitá v nejasném nebo přímo nelegálním právním postavení. Ve Spojeném království byla v minulém roce kvůli obvinění z terorismu zatčena dobrovolnice Shilan Ozcelik, která podle vlastních slov odjela do Rojavy, aby podpořila humanitární aktivity v oblasti. Jiní britští navrátilci byli sice vyslýcháni, ale záhy propuštěni na svobodu. USA své občany za členství v YPG/YPJ trestat nemohou, protože organizaci nepovažují za teroristickou. Naopak Austrálie zakročuje tvrdě proti jakékoli účasti svých občanů v cizích ozbrojených složkách. Syrská observatoř pro lidská práva (SOHR), nejcitovanější zdroj ohledně počtu cizinců v YPG/YPJ, uváděla v roce 2015 zhruba čtyři sta zahraničních dobrovolníků. Vzhledem ke vzniku IFB a trvalému postupu rojavských jednotek lze ale předpokládat, že se nyní počet dobrovolníků pohybuje mezi pěti a šesti sty.

Milice YPG/YPJ po dlouhých bojích a za účasti svých zahraničních dobrovolníků vytlačily Islámský stát z Manbídže. Brzy nato však Turecko vstoupilo do Sýrie a stále častěji útočí i na rojavské jednotky. Mezi stranami iráckých Kurdů sílí napětí a nedá se očekávat, že se přechod z Iráckého Kurdistánu do Rojavy usnadní. Zda zahraničních dobrovolníků ještě přibude, teď záleží především na Turecku a iráckých Kurdech.

Autor studuje blízkovýchodní studia.