ISSN 1803-6635

hledat

přihlášení

Arsemid Ivan M. Havel napsal novelu Arsemid přesně před šedesáti lety, knižní podoby se však dočkala až v letech devadesátých. Kdo je to Arsemid? Neexistuje jasná odpověď. Podle některých znaků bychom mohli pátrat v duchovních pásmech kdesi někde mezi Franzem Kafkou, J. R. R. Tolkienem, Ladislavem Klímou a Christianem Morgensternem. Večer se koná 28. února od 19.00 v Knihovně Václava Havla v ulici Ostrovní 13 na Praze 1.   další tipy
úvod > archiv > 2017 >  č. 1 > editorial

Po sérii protiromských pochodů v létě 2013 se na chvíli mohlo zdát, že nenávist k Romům polevila. Pozornost majority se totiž zaměřila na jiné „barbary“, kteří se snaží zlikvidovat evropské hodnoty – muslimy. Jak ale ukazuje třeba případ Miroslava Demetera, který byl loni zabit v žatecké pizzerii, anticiganismus nezmizel. Podíváme-li se na Demeterovy životní osudy, vidíme typický začarovaný kruh: bezvýchodné prostředí vyloučených lokalit, drogy, diskriminace, nezaměstnanost či práce v prekérních podmínkách. Romský aktivista Jozef Miker hovoří o nárůstu xenofobie, ale také o problémech uvnitř komunity, jako jsou lichva, hazard a distribuce drog. Nelze samozřejmě zamlčet ani ostudné memento českého vyrovnání s romským holocaustem, tedy prasečák na místě romského koncentračního tábora v Letech u Písku. Ondřej Slačálek konstatuje, že „ze zhruba 6 500 českých Romů přežilo válku jen pár set, což byl v relativních číslech možná vůbec nejúspěšnější případ nacistické genocidy Romů“. A podotýká, že se na ní výrazně podíleli i čeští četníci a protektorátní správa. Jiný příběh z druhé světové je tématem knihy historika Jana Tesaře Česká cikánská rapsodie, která zpřítomňuje vzpomínky romského partyzána Josefa Serinka, statečného bojovníka za svobodu Československa. Do roku 2017 vám přejeme méně nenávisti a předsudků a naopak více tolerance a solidarity.

diskuse