Antikoncepční pilulka způsobila revoluci v životech mnoha žen. Ve většině případů se ale zmiňuje jenom ta část ženské populace, pro které pilulka od šedesátých let 20. století znamenala svobodnou volbu nemít dítě. Její historie je nicméně (tak jako historie dalších kontraceptivních metod v průběhu věků) poznamenána složitým vyjednáváním mezi různými mocenskými strukturami. Testována byla často na ženách žijících mimo bohatý Sever, které nebyly informovány o vedlejších účincích medikace, a byly tak nuceny procházet mentálními či tělesnými změnami, jež někdy vedly i k neplodnosti či dokonce smrtí. Kvůli mnoha vedlejším účinkům bylo ostatně zamítnuto vyvíjení podobného kontraceptiva pro muže, pilulka ale vyvolala rozsáhlou debatu i v kruzích nakloněných eugenice.
Nejnovější metoda kontracepce má na světový trh nastoupit v roce 2018. Jedná se o antikoncepční mikročip, vyvinutý chemickým inženýrem Robertem Langerem za pomoci Massachusettského technologického institutu a Billa Gatese. Mikročip o velikosti kostičky scrabblu se implantuje pod kůži a je ovládán dálkově. Denní dávka hormonů se z čipu uvolňuje na základě elektrického výboje. Celkový hormonální obsah čipu by měl být schopen zabránit početí až v průběhu šestnácti let. Příznivci této technologie vidí výhodu zejména v „jednoduchém uživatelském rozhraní“ čipu, který žena bude moci sama ovládat. Její odpůrci ale poukazují na problematickou depopulační rétoriku Billa Gatese, který v minulosti čelil mimo jiné obviněním, že v jeho vakcínách očkovaných africkým ženám byly nalezeny sterilizační látky, a obávají se zneužití mikročipu.
Připravili Zbyněk Baladrán a Zuzana Jakalová (Display – sdružení pro výzkum a kolektivní praxi).