Na obrovských lánech, které vznikly v dobách zakládání Jednotných zemědělských družstev v padesátých letech, dnes úzká skupina průmyslových zemědělců pěstuje rostliny za použití nejrůznějších jedů a nad nimi se vznášejí miliony včel, u nichž se vsadilo na intenzivní chov. Pokud máte pocit, že včelaři jsou lidé milující rozmanitost přírody, nenechte se zmýlit. Právě Český svaz včelařů si do plemenářského zákona platného od letošního března prosadil, aby jediným druhem včely určeným pro „šlechtění a plemenitbu“ byla včela medonosná kraňská. Původní druh, tedy včela medonosná tmavá, který rostliny a stromy na našem území obhospodařoval tisíce let, byl určen k vyhlazení. Mezi důvody, které Svaz uvádí, je vyšší bodavost včely tmavé a menší medný výnos. Důvodem, o kterém se už tolik nemluví, je malá odolnost včely kraňské vůči parazitovi, známému jako kleštík, proti němuž se léta neúspěšně bojuje chemickými zbraněmi. Ty s radostí dodává zprivatizovaný Výzkumný ústav včelařství. Skutečnost, že jednatel této firmy je v předsednictvu svazu a naopak předsedkyně svazu v dozorčí radě ústavu, naznačuje, proč musí odolnější včela tmavá vyklidit pole včele kraňské.