Na Českém rozhlasu Plus se 23. dubna objevil článek s názvem Žid v čele ukrajinských fašistů. Text, který vyšel v sekci Názory a argumenty, ve shodě se svým kontroverzním titulkem vyvolává spoustu otázek, mezi nimiž převažuje rétorické „what the fuck?“. Titulek již druhého dne redakce Českého rozhlasu po výzvě ukrajinského velvyslance změnila na „méně problematický“ Žid v čele Ukrajinců, ponechávajíc čtenáře tápat, jestli údajně ironicky myšlenou politickou nadávku nahradila synonymem. Obsah článku je podle šéfredaktora Plusu Petra Šabaty „věcně správný a korektní“. Nehodlám zde rozebírat všechny zavádějící a manipulativní informace, které v krátkém článku zazněly, zastavím se u nejproblematičtějšího: s odvoláním na nejmenované průzkumy autor článku přichází s tvrzením o vysoké míře „ukrajinského antisemitismu“ a o rostoucím počtu protižidovských útoků na Ukrajině. Všechny relevantní průzkumy, naneštěstí pro autora článku Jana Fingerlanda, tvrdí pravý opak. Například 27. února tohoto roku, během Mezinárodního dne památky obětí holocaustu, klesající míru antisemitismu na Ukrajině přiznal Stát Izrael (jak s odvoláním na zprávu izraelského ministerstva diaspory sdělil portál Židé Eurasie). Na stejném webu lze najít také zprávu Kongresu národnostních hromad Ukrajiny – Skupiny monitoringu lidských práv národnostních menšin, nazvanou Xenofobie na Ukrajině v roce 2018, kde se vysloveně píše jak o klesající tendenci antisemitského vandalismu na Ukrajině (v roce 2018 takových incidentů bylo zaznamenáno dvakrát méně než v roce předchozím), tak i o tom, že poslední antisemitsky motivovaný útok se odehrál v létě 2016 a byl ojedinělý. A do třetice, Pew Research Center přišel v březnu loňského roku s tvrzením, že míra antisemitismu na Ukrajině je nejnižší ve východní Evropě – pouze pět procent Ukrajinců by nechtělo mít podle průzkumu za souseda Žida. Tvrzení o ukrajinském antisemitismu je zkrátka v současnosti pouhým přežívajícím mýtem. To ostatně částečně přiznává i autor kontroverzního článku, když zdůrazňuje etnický původ nově zvoleného ukrajinského prezidenta. Svým článkem nicméně sám přiživuje stereotyp o ukrajinském antisemitismu a dělá z něj nástroj informační války: prostředek vyobrazení Ukrajinců jako zabedněných xenofobů, polodivokých podlidí, východních barbarů, nehodných soucitu, empatie a pomoci.