Svet snov
Přeložil Lukáš Likavčan
OZ KPTL 2020, 176 s.
Do zatím nepočetné rodiny knih o počítačových hrách vydaných v češtině a slovenštině přináší útlý svazek Alfieho Bowna s názvem Playstation a podtitulem Svet snov novou perspektivu. Bown nemá zázemí ani tak v game studies, jako spíš v psychoanalýze a současné levicové teorii. Jeho zájmem není nic menšího než předvést videohry jako zprostředkovatele tužeb, požitků a slastí v současné výrazně algoritmizované společnosti – tužeb, které momentálně slouží především k utvrzování korporátního kapitalismu, ale zároveň mají subverzivní potenciál. Nástrojem, který nám umožní, abychom v tomto kontextu hrám rozuměli, je podle autora právě psychoanalýza. Bown přitom příznačně věnuje větší pozornost budování vysoce abstraktních konstruktů opřených o velké teorie než samotným herním fenoménům. Jména jako Lacan, Deleuze či Srećko Horvat se tu objevují častěji než pojmy typu gamifikace, augmentovaná realita nebo procedurální rétorika počítačových her, přestože se jich téma dotýká. Také výběr her, s nimiž Bown pracuje, působí účelově a nahodile. Na jednu stranu je přínosné, že se soustředí na masivně hrané online hry typu Candy Crush Saga, na stranu druhou ale víceméně ignoruje zmíněný poměrně vlivný koncept procedurální rétoriky Iana Bogosta – z her odkazujících na tento princip cituje jen slavný titul Papers, Please. Větší zacílení na dnes dost široké pole alternativních her by přitom Bownovi jistě pomohlo přesněji formulovat jeho výzvu k naplnění subverzivního potenciálu herního média.