Ze světa, který živí válka

Nad Waraxem Pavla Haka

Druhá do češtiny přeložená kniha českého emigranta Pavla Haka je svižně napsaným dílem s ničivými účinky a překvapivým dosahem. Geopolitický thriller Warax vypráví o nových způsobech vedení války a je plný nenávisti, bezvýchodnosti a zmaru.

Po knize Vomito negro (2013) vyšel druhý překlad Pavla Haka, českého emigranta z osmdesátých let, který žije v Paříži, píše francouzsky a v Česku je trestuhodně ignorován. Jeho předposlední próza Warax (2009) je podivuhodně zneklidňujícím geopolitickým thrillerem, literární analýzou nerovnosti, nespravedl­­nosti, nenávisti – a především děsuplnou exkurzí do budoucích podob války.

 

Kapitál potřebuje bomby

V knize se v hektickém tempu střídají příběhové linie ze světa, v němž probíhají radikální mocenské, ekonomické i společenské změny. Jejich hlavním hybatelem je „stoupenec modernosti, uvědomující si, co si žádá pokrok“ Ed Ted Warax. Kromě něho ale sledujeme i osudy dalších lidí z různých prostředí. „Smečku“ uprchlíků, která po životě v chudobných podmínkách své vlasti proniká přes obří železobetonovou zeď do země „bohatství a blahobytu“, o níž dosud jen snili. Podezřelého byznysmena Prestona, který se na pokraji bankrotu snaží dostat do vysoké společnosti a zkříží cestu příliš vlivným lidem. Člověka beze jména a paměti, zato ale s čárovým kódem a zkratkou FD 21, který prochází spálenou krajinou, zničenou válkou nebo vojenskými experimenty. Krátké kapitoly se na nás valí v rychlém sledu a ostrých střizích s téměř seriálovými cliffhangery a vyprávění svým překotným rytmem i napínavostí připomíná akční film.

Warax, vynálezce nových zbraňových sys­témů a zároveň zbrojní i mediální magnát s neskutečným vlivem, se snaží rozpoutat trvalou asymetrickou válku, na níž bude vydělávat vyspělá část světa a především Impérium (ve kterém tušíme Spojené státy). Warax si jako první uvědomil, že „lokální konflikty, onen mimořádně praktický způsob, jak zbohatnout, dosáhly svých limitů“. Proti tomuto byznysu jde totiž vývoj technických možností zbrojních systémů: „Střelit ultrasofistikované zbraně těm opicím ze třetího světa by byla sebevražda: ty nezodpovědné gorily by udeřily na svoje dodavatele.“ Proto se budoucí válka musí vést ze vzduchu, za pomoci dálkově ovládaných zařízení.

V několika kapitolách titulní postava pouze shlíží na megapoli z vlastního mrakodrapu ve finanční čtvrti a rozjímá nad budoucností válčení, chudobou, náboženským fanatismem a kapitálem, který potřebuje vybuchující bomby. Zároveň však uznává nutnost vést i válku informační, kterou šíří jeho média. O uměle vyvolaném konfliktu je třeba náležitě referovat, protože „mír má skutečnou hodnotu, jen když svět jinde pustoší válka“ – a my máme možnost být u toho díky přímým přenosům z bojiště.

 

Příliš povědomá dystopie

Není náhoda, že po podepsání klíčové smlouvy, která z Impéria díky Waraxovu arzenálu udělá světového hegemona a iniciátora „obranných“ válek, protagonista v polovině knihy zmizí a už se v ní neobjeví. V ději je ale svým způsobem přítomný i nadále: v začínající a všeprostupující válce, jejíž anglický název je ostatně v kořenu jeho jména. Po kapitolách určených titulní postavě následují osudy speciální průzkumné jednotky, vysazené na nepřátelském území, kde mezi zoufalými civilisty a vybuchujícími bombami marně hledá budovu se zakázanými zbraněmi (což je jasný odkaz na události, které poměrně nedávno stály na počátku jedné války).

Ačkoliv by vzhledem k tématu i ději mohlo jít o dystopii z nepříliš daleké budoucnosti, většina reálií je nám až nepříjemně povědomá. Hak vystihl, kam směřuje imperiální politika a kde už se – po deseti letech od vydání originálu – bohužel částečně nacházíme. Vždyť na tom, že se vysoká politika stává nástrojem oligarchů a obřích koncernů, se dnes shodne většina populace. A stejně tak je běžné vyvolávání střetů, které futrují obyvatelstvo té šťastnější části světa strachem a falešnou národoveckou ctí, zatímco obyvatele zemí, které jsou zrovna pustošeny válkou, nechávají napospas beznaději a nenávisti. Člověk je ve Waraxově chladnokrevném a prospěchářském vesmíru jen strategická surovina, určená k práci, experimentům a okázalé likvidaci. Příběhy bezejmenných lidí na dně střídají záběry smetánky, která je však nucena bojovat o život podobně tvrdě jako přeživší v čerstvě rozbombardované metropoli. Jediný, kdo má ve svém lobby nad městem důvod k úsměvu, je Warax.

Pavel Hak napsal jednoduchou, poutavou a stylisticky velmi zdařilou knihu na pomezí žánrů, která uchvátí a zároveň sděluje o současném světě víc, než nám může být milé.

Pavel Hak: Warax. Přeložil Zdeněk Huml. Milan Hodek / Paper Jam, Praha 2019, 169 stran.