LP, Downtown Records 2021
„Já jsem ta bitch, co dělá fetish rap,“ představuje se kanadská rapperka Tommy Genesis. Zní to trochu přepjatě – ne však v žánru, pro který je „explicitní obsah“ stejně nezbytný jako smutek pro romantickou poezii nebo tatarka k pozření smaženého sýru. Sex totiž rapové umělce nejen prodává, ale často jim umožňuje vůbec něco říct. Když sexy zpěvačka s tamilsko-švédskými kořeny a biblickým pseudonymem rapuje „Jsem velkej kluk, bejby! Mám velkej dick“, můžeme to brát jako lekci z poetiky ženského „sex rapu“. Než si ale představíme latex a připínací dildo nebo se zasníme nad krásou empowermentu, citujme autorčin lakonický komentář: „Žádné péro nemám, je to metafora a je to zábava.“ Všechno to lízání, sání a vlhnutí je přece soutěžením v grácii, jak ji definovala Nicki Minaj svým kopulačním hopsáním na nafukovací labuti! K nejroztomilejším představitelkám tohoto infantilního hypersexualismu patří „cyber nymfa“ Brooke Candy a hyperpopový „freak“ Ashnikko: jedna jako „boss bitch“ provádí teatrální „sexorcismus“, druhá dominuje anime postavičkám. Na Tommy zbyl fetiš, a tak po vzoru Playboye z půlky sedmdesátých let pózuje na obalu svého druhého alba zahalená blonďatými příčesky. A čím je její deska zajímavá? Především minimalistickou produkcí, která se nenuceně pohybuje mezi rapem a housem a díky níž nejsou potřeba žádné velké vokální výkony. Rozhodující je schopnost zachytit aktuální, ještě trochu hysterickou, podobu svůdnosti. Vždyť každý rok se vzdychá, poskakuje a ječí s jinou grácií a jinými fetiši.