Mykoložka, která celoživotně zkoumá vztahy mezi houbami a rostlinami, je přesvědčena, že takzvaná mykorhizní síť je ve většině suchozemských ekosystémů klíčovým jevem. Zeptali jsme se jí, proč vznikla a jak funguje. Hovořili jsme i o vzájemné pomoci mezi druhy a o tom, že organismy, které si příliš uzurpují zdroje, postupně mizí.
Podzemní houbová síť byla v časopise Nature označena na konci devadesátých let za lesní internet, „wood wide web“, a známý mykolog a popularizátor „propleteného života“ hub Merlin Sheldrake dává klíčové objevy o mykorhizní síti do souvislosti s rozvojem teorie sítí a vůbec všeobecným rozšířením internetu. Nakolik je tahle metafora přesná?
Přirovnání mykorhizního propojení rostlin v lese k internetu je pochopitelné zjednodušení, jakým lze složitý jev alespoň částečně popsat laikovi. Na vědecké úrovni byl koncept mykorhizních sítí nastíněn Davidem Readem a jeho kolegy, kteří se výzkumem funkcí mykorhiz v přírodě zabývali již v osmdesátých letech minulého století, první jednoduchý popis se ale objevil asi před 140 lety. O mykorhizních sítích se tedy vědělo dávno před internetem, jenže jít do lesa a ukázat na ně prstem prostě nejde. Všechna tušení musí být napřed formulována v hypotézách a ověřována vědeckými postupy. Ty vyžadují rozkrývání fází zkoumaných …
