Filmařská dvojice Jean-Pierre a Luc Dardennové v novince uvedené v hlavní soutěži festivalu v Cannes zkoumají, jak se Evropa staví k přistěhovalcům. K tématu přistupují s podobnou empatií a vypravěčskou suverenitou, s jakou v předchozích snímcích sledovali osudy chudých Belgičanů.
Nyní již předposlední film bratrů Jeana-Pierra a Luca Dardennů Mladý Ahmed (Le jeune Ahmed, 2019) byl pro zavedené belgické duo, známé pozorovatelskými sociálně-realistickými dramaty, vykročením z komfortní zóny. Ve svých dřívějších dílech o chudých Belgičanech postavených před složité volby dvojice ukazovala, jak sociální podmínky, v nichž žijeme, ovlivňují naše „morální“ rozhodnutí. I když si hrdinové problematičnost svých činů nechtěli připouštět, často na ni reagovala jejich těla – depresemi, hyperaktivitou či fantomatickým těhotenstvím coby výrazem neřešitelných konfliktů. V Mladém Ahmedovi se však tvůrci zaměřili na muslima, který žije v západní zemi a postupně se začne takzvaně radikalizovat. Dardennové se přitom ptají, co toto slovo, které jako by vypadlo z chemického pojednání o mikročásticích, znamená, pokud se bavíme o skutečných lidech. Také jejich novinka Tori a Lokita se zaměřuje na jedince, kteří na Západ přišli odjinud. Motiv etiky ovšem …
