V boji za lidská práva či nejrůznější společensky prospěšné kauzy se často opakuje nepříjemný vzorec. Aktivisté zdánlivě logicky sázejí na fakta a racionální argumenty, kdežto protistrana správně považuje za důležitější roli emocí a ideologie. Jen málokde je to tak zjevné jako v debatě o automobilové dopravě.
O nesmírně škodlivých dopadech individuální automobilové dopravy na život (nejen ve městech) bylo sepsáno nespočet knih a vědeckých studií. Ve veřejné debatě se to ovšem neodráží zdaleka tak silně, jak by bylo možné předpokládat. Iniciativy za snižování maximální rychlosti nebo podporu cyklistiky jsou démonizovány nejen automobilovou lobby, ale i spoustou řadových občanů, a tak se boj proti automobilovému moru v Česku občas jeví jako sisyfovské úsilí.
Fakta a čísla totiž tahají za kratší konec provazu ve střetu s emocemi a ideologií, která už takřka sto let podporuje rozvoj automobilismu na úkor jiných, mnohem efektivnějších a šetrnějších forem dopravy. Auta jsou …
