Tady,
na strmých svazích,
před tváří soumraku a hlavní času,
u zahrad uťatých stínů,
děláme, co dělají vězni,
děláme, co lidé bez práce:
chováme naději.
*
Vojáci přeměří vzdálenost od bytí
k nebytí
průzorem tanku.
My
měříme vzdálenost od svých těl k výbuchům
šestým smyslem.
*
Vy, kteří stojíte ve dveřích, vstupte
a popijte s námi arabskou kávu,
ať cítíte se jako lidé, jako my.
Vy, kteří stojíte ve dveřích domů,
vyjděte ven z našich rán,
ať jsme si jistí, že jsme
lidé, tak jako vy.
Úryvek z delšího textu v překladu Jiřího Miličky vybral Michal Špína
